Národnosti a příslušníci národů

Pokud čtete tento článek, měli byste již vědět, že pokud chceme říci, odkud pocházíme, jaké jsme národnosti apod., používáme přídavné jméno pro danou zemi. Více v našem Kurzu pro začátečníky.

He's English. ^*1
My parents are Czech. ^*2
Laila is Lebanese. ^*3  

Do češtiny takto vyjádřenou národnost překládáme podstatným jménem, ale v angličtině je to ve skutečnosti přídavné jméno. Proto před ním není člen, nelze z něj většinou vytvořit množné číslo ^*4 apod.

He's a Spanish.
They are Englishes.
Laila's parents are Lebaneses.

Jedná se tedy o přídavná jména, která vyjadřují něčí národnost ale nepojmenovávají toho člověka přímo. Jak tedy vyjádřit takové pojmenování? V lingvistice se těmto podstatným jménům říká ‘demonyma’ (demonyms).

American, Russian, Czech…

V případě některých národností existují podstatná jména, která mají stejný tvar jako dané přídavné jméno (American, Russian, Czech). Jsou to potom obyčejná počitatelná podstatná jména (one American, two Americans atp.).

• American/ə'merɪkə­n//ə'merikən//ə'mer­ɪkən//ə'merikən/ = americký (příd.jm.)
• American/ə'merɪkə­n//ə'merikən//ə'mer­ɪkən//ə'merikən/ = Američan (podst.jm.)

Toto platí převážně u těch národností, které končí na -n, např.:

• American/ə'merɪkə­n//ə'merikən//ə'mer­ɪkən//ə'merikən/
• Mexican/'meksɪkən//mek­sikən//'meksɪkən//mek­sikən/
• German/'dʒɜ:mən­//džә́mən//'dʒɜ:rmən//dž­ә́rmən/
• Argentinian/ˌɑ:dʒən't­ɪniən//ˌádžən'ty­nyən//ˌɑ:rdʒən'tɪniən//ˌ­árdžən'tynyən/
• Italian/ɪ'tælɪən/­/i'tæliən//ɪ'tæliən//i't­æliən/
• Canadian/kə'neɪdɪə­n//kə'nejdyən//kə'neɪ­diən//kə'nejdyən/

Platí to i u některých dalších slov (která ale nesmí končit na sykavku -s, -š, -č) např.:

• Czech/'tʃek//­ček//'tʃek//ček/
• Slovak/'sləʊvæk­//slouvæk//'sloʊvæ­k//slouvæk/
• Iraqi/ɪ'rɑ:ki//­i'ráki//ɪ'ræki//­i'ræki/

Two Iraqis were arrested last night. ^*5
We met a couple of Americans while waiting for the bus. ^*6  

Englishman, Spaniard, Pole…

Pro příslušníky národností, u nichž přídavné jméno končí na sykavku (-s, -š, -č), někdy existuje speciální podstatné jméno. Některá jsou vytvořena tak, že k přídavnému jménu přidáme koncovku -man, které zde vyslovuje oslabeně /mən//mən/, tedy ne jako podstatné jméno man /mæn//mæn/. Například:

• Englishman/'ɪ:­ŋglɪʃmən//íŋgliš­mən//'ɪ:ŋglɪʃmən//íŋgliš­mən/
• Dutchman/'dʌtʃm­ən//dačmən//'dʌtʃmə­n//dačmən/
• Irishman/'aɪr­ɪʃmən//ajrišmən//'aɪrɪʃm­ən//ajrišmən/
• Frenchman/'fren­tʃmən//'frenčmən//'fren­tʃmən//'frenčmən/

Množné číslo potom tvoříme stejně jako u podstatného jména man: one Englishman, two Englishmen apod. Výslovnost se nemění.

• one Englishman /wʌn ɪŋglɪʃmən//wan iŋglišmən/
• two Englishmen /tu: ɪŋglɪʃmən//tú iŋglišmən/

Pozn.: Pozor ale na slovo German/'dʒɜ:mən­//džә́mən//'dʒɜ:rmən//dž­ә́rmən/ – celé toto slovo je přídavné/podstatné jméno a nejedná se tedy o slovo GER + koncovku! Množné číslo je tedy Germans.

Někdy koncovku -man nepřidáváme, národnost má své vlastní podstatné jméno:

• Arabian/ə'reɪbiən­//ə'rejbiən//ə'reɪb­iən//ə'rejbiən/ → Arab/'ærəb//'­ærəb//'ærəb//'ærəb/
• Danish/'deɪnɪʃ­//dejnyš//'deɪnɪʃ­//dejnyš/ → Dane/'deɪn//dej­n//'deɪn//dej­n/
• Finnish/'fɪnɪʃ/­/finyš//'fɪnɪʃ/­/finyš/ → Finn/'fɪn//fin/­/'fɪn//fin/
• Polish/'pəʊlɪʃ­//pouliš//'poʊlɪʃ­//pouliš/ → Pole/'pəʊl//pou­l//'poʊl//pou­l/
• Scottish/'skɒtɪʃ­//skotyš//'skɑ:t̬­ɪʃ//skátiš/ → Scotsman/'skɒtsm­ən//skotsmən//'skɑ:t­smən//skátsmən/, Scot/'skɒt//s­kot//'skɑ:t//skát/
• Spanish/'spænɪʃ­//spænyš//'spænɪʃ//spæny­š/ → Spaniard/'spænjəd//­'spænjəd//'spænjərd//'sp­ænjərd/
• Swedish/'swi:dɪ­ʃ//swídyš//'swi:dɪ­ʃ//swídyš/ → Swede/'swi:d//s­wíd//'swi:d//swíd/
• Turkish/'tɜ:kɪʃ­//tә́kiš//'tɜ:rkɪʃ//tә́r­kiš/ → Turk/'tɜ:k//tә́­k//'tɜ:rk//tә́rk/

Jde o běžná počitatelná podstatná jména, množné číslo se tvoří běžně přidáním -s: Danes, Turks, Poles, atd.

Všechna tato slovíčka se většinou používají pouze pro dospělé osoby mužského pohlaví. Jedná-li se o ženy či děti, používáme většinou spojení národnost + podstatné jméno (an English boy, a Polish woman). U slov končících na -man lze přidat koncovku -woman (Englishwoman, Frenchwoman), ale to není tak běžné.

A Chinese man, a Japanese woman…

Poslední skupinu tvoří národnosti, které končí na sykavku ale zvláštní podstatné jméno nemají. Jde např. o slova Chinese, Japanese, Lebanese, Swiss apod. U těch nám nezbude nic jiného, než použít vazbu přídavné + podstatné jméno:

• Chinese/tʃaɪ'ni:z­//čaj'nýz//tʃaɪ'ni:z//ča­j'nýz/ – a Chinese man/woman…
• Japanese/ˌdʒæpə'ni­:z//ˌdžæpə'nýz//ˌdʒæpə'n­i:z//ˌdžæpə'nýz/ – a Japanese gentleman/lady…

The Czechs, the Americans, the Chinese…

Mluvíme-li o lidech dané země obecně, používáme určitý člen, např.:

• the Americans = Američané
• the Czechs = Češi

U slov končících na sykavku použijeme určitý člen se zpodstatnělým přídavným jménem, např.:

• the Japanese = Japonci
• the Chinese = Číňané
• the Swiss = Švýcaři

Pearl Harbor was attacked by the Japanese. ^*7
The English are fond of dogs. ^*8
Many are concerned that the Iraqis are becoming too dependent on the USA. ^*9  

Na člen nesmíme zapomínat. Potom by to totiž mohlo vypadat, že nemluvíme o národu ale o jazyku:

I like English. – Mám rád angličtinu.
I like the English. – Mám rád Angličany.

I'm Czech vs. I'm a Czech

Ze všeho, co jsme řekli, vyplývá, že někdy je možné použít dvě alternativy. Můžeme použít jen přídavné jméno (I'm Czech, they're American), nebo podstatné (I'm a Czech, they are Americans). Je mezi nimi rozdíl?

Přídavné jméno používáme, když pouze chceme vyjádřit něčí národnost. Mluvíte-li o sobě, řeknete tedy I'm Czech.

Podstatné jméno spíše používáme jen tam, kde je potřeba zmínit, že máme na mysli člověka. Věta I'm a Czech je nepřirozená a moc se s ní nesetkáte. Proč bych o sobě říkal, že jsem člověk? To je přeci každému jasné, není to tedy potřeba zmiňovat.

V množném čísle by to neznělo tak neobvykle, ale i tam se více používá pro vyjádření národnosti jen přídavné jméno (her parents are American spíše než her parents are Americans).

Závěrem

O národnostech a příslušnících národů člověk mluví poměrně často a je tedy dobré používat pro to správné anglické výrazy a struktury. Věříme, že tento článek vám do této problematiky vnesl alespoň trochu světla.

Uvedli jsme si jen některé příklady. Pokud byste chtěli znát slovíčko pro obyvatele jakékoliv země, vyhledejte si danou zemi či oblast např. na Wikipedii. Potřebný výraz najdete v tabulce shrnující základní data v kolonce ‘demonym’.