*
Help For English - angličtina na internetu zdarma!
English Me
*

Come on, girls! - dvojjazyčná rodina s předškoláky

Vydáno dne 08.11.2016

Mohou čeští rodiče v Čechách vychovávat své dítě dvojjazyčně? Mohou, dokonce i více děti. Jak vyrůstá dítě s dvěma jazyky? Jak roste jazyk s dítětem, které nakonec překoná svého učitele – rodiče?



Pokud jste četli článek Come on, baby! aneb Anglicky již od narození, pak by Vás možná zajímalo, k jakému vývoji došlo u mé dcery během uplynulých tří let. Pokusím se to nastínit v tomto článku.

COME ON, GIRLS!

aneb dvojjazyčná rodina s předškoláky

Nemám však již pouze jednu dceru, ale dvě. Starší je téměř 6, mladší skoro 2 roky. Před více jak dvěma lety jsme doma přešli od výchovy částečně dvojjazyčné k její striktně dvojjazyčné verzi (typu OPOL – One Parent One Language). To znamená, že já na děti mluvím pouze anglicky, manželka pouze česky.
Od sepsání předchozího článku jsem se začal hlouběji zkoumat problematiku vícejazyčné výchovy a snažil se nastudovat dostupné materiály k tomuto tématu (nejvíce doporučuji knihu Be Bilingual!, kterou napsala Annika Bourgogne). O některé z těchto poznatků bych se s vámi rád podělil v tomto článku.

Předchozí článek byl více koncipován jako vyznání fascinovaného otce, tento by měl mít poněkud střízlivější tvar a podat fakta jednoduchou, ale přesnou formou. Text občas proložím zajímavými či vtipnými výroky starší dcery.
V textu jsou rovněž umístěny nahrávky, pocházející z posledních let. Všechny tyto a mnohé další zvukové záznamy naleznete také na konci článku v přehledném seznamu.

3 roky

  • This way, my lady.
  • Nee, já jsem dítě!

Jazykový vývoj 3 – 6 let

Zatímco v období 0 – 2 roky jsme pozorovali, jak dítě začíná rozumět jednotlivým anglickým slovům a pokynům a postupně je samo používá a zkouší skládat do vět, mezi druhým a třetím rokem došlo ke zlomu a dcera začala používat celé anglické věty – nejprve velmi jednoduché, ale rychle byla schopna dát dohromady složitější souvětí. Někdy mezi třetím a čtvrtým rokem se potom vyjadřovací schopnosti v češtině a angličtině dostaly na přibližně stejnou úroveň. Ovšem dotazy mých kolegyň, lektorek angličtiny, zda dcera „umí vůbec česky?“ považuji za úsměvné. Čeština u ní asi vždy přirozeně zůstane silnějším jazykem.
Za jeden ze zlomových bodů považuji to, když se ve třech letech poprvé vztekala anglicky (od té doby samozřejmě ještě mockrát :) ). Použití jazyka v emocionálně vypjatých situacích ukazuje, jak hluboko v podvědomí je řeč uložena.

Zatímco v raném období bylo každé anglické slovo a (později pokusy o věty) vzácné, od čtvrtého roku už lze směle posuzovat úroveň jazykové vybavenosti i v termínech gramatiky, slovní zásoby a výslovnosti.
Obecně lze říci, že obavy o vývoj „správným“ (rozuměj „ne-Czenglish“) směrem se zatím ukázaly jako zcela liché. Chyby v zmíněných třech oblastech se vyskytovaly a vyskytují, ale většinou v odpovídajícím věku přirozeně mizí a schopnost používat více jazyků se v každém směru stále zdokonaluje TTT.

Je pochopitelné, že tyto věci nelze posuzovat z perspektivy požadavků na znalosti např. mezinárodních jazykových zkoušek. Dětská mluva je v každém jazyce zjednodušená a odpovídá mentálnímu vývoji jedince. Literatura zabývající se vícejazyčnými rodinami hovoří namísto „učení“ a „znalostech“ o tzv. „osvojování“ jazyka. Přesto pro zajímavost uvedu pár informací:

Gramatika

Dítě většinou nerozeznává „jednoduchou“ a „složitou“ gramatiku, ale používá to, co slyší. Např. struktury typu „Will you be climbing there?“, „They used to live there.“ TTT či “I thought you’d put this in the air.” nebo “All you do is stick them there.”, které od vás na kursu pro začátečníky a mírně pokročilé chtít nebudou, používá zcela automaticky, nepravidelná slovesa prostě oposlouchá (o slovese GO viz např. nahrávka C20 na konci článku).
Nicméně je tu stále vliv druhého jazyka, takže je nutno bojovat se spojemími jako „When you will come, will you help me?“ či „something what I like“, případně si dítě vytváří vlastní gramatické struktury jako „I want so you do it.“, což je sice srozumitelné, ale gramaticky minimálně „velmi neobvyklé“, jak by řekly gramatické příručky.
Na druhou stranu, díky svým studentům slyším mnohdy chyby i tam, kde ani nejsou, což se mi nevyplácí obzvláště u dcery, která se díky knihám a poslechu neustále zlepšuje a dělá čím dál méně chyb. Jednou například, když si prohlížela moje oči, řekla: “In every eyes at which I look, I can see myself.” Chtěl jsem ji opravit (že se říká “in each eye” apod.), jenže jsem si uvědomil, že ta její věta byla vlastně naprosto správná, jen prostě říkala něco jiného, než jsem si myslel!
Zkrátka jsem velice rád, že po celodenním poslouchání Czenglish při výuce mohu přijít domů a slyšet krásnou angličtinu. :)

Slovní zásoba

Dcera zná slova, která potřebuje + pasivně rozumí těm, která se objevují např. v knihách a filmech, případně se na význam neznámého slovíčka zeptá (anglicky, pochopitelně). Ovšem přesun slovíčka z pasivního do aktivního užívání je nesrovnatelně rychlejší než u všech dospělých, které jsem kdy učil. Někdy najednou řekne pro mne méně obvyklé slovo a když se divím, kde ho vzala, dozvím se, že jsem jí ho někdy řekl já.
Díky dceři jsem začal i já používat aktivně mnoho nových slov. S radostí pozoruji, že slovní zásoba mojí dcery roste s daleko větší rychlostí než ta moje a již to nebude dlouho trvat a hravě mne v této oblasti překoná. Například už před pár lety mě překvapila spojením “Oh my goodness!TTT”, které já nikdy nepoužívám, ale ona to zná z Peppa Pig TTT. Nedávno zase odposlouchala mnoho nových slov z Youtube, kde se dívá na videa s Legem, Frozen apod., a při hře s Legem pak začala vytvářet spojení typu “decoration leaves”, a i v běžné mluvě aktivně používá odposlouchaná slova typu “gorgeous” aj.
Občas pro ni byla nějaká fráze neobvyklá, a když si nemohla vzpomenout, jak se to správně řekne, zkusila to po svém. Např. větou “We'll go by step?” chtěla říci “We'll go on foot?” :)
Za významný bod její “kariéry” také považuji chvíli, kdy ve svých 3,5 letech složila TTT svou první anglickou píseň.

Mixování

V literatuře věnující se bilingvní výchově se někdy mluví o tzv. mixování (Viděl jsem dogs, co měli dlouhý tails apod.). TTT Pokud si pamatuji, takto dcera slova míchala minimálně, možná pár měsíců – viz předchozí článek. Někdy u ní ale došlo ke kombinaci výrazů zjevně způsobené překladem, např. „Kocour v holinách“ (Puss in Boots) či „Moje kamarádka jde Hele hele, moje setřička jde Blebleble.“ (zde „go“ = vydávat určité zvuky, „The dog goes whoof whoof“.).
Jen jedno jediné anglické slovo používá ještě pořád v češtině, „easy“. A to musela pochopitelně ukázat ausgerechnet na prvním sezení na logopedii, následkem čehož se paní logopedka poněkud zhrozila, vědouc, že jde o dítě z dvojjazyčné rodiny. Mixování je podle odborníků na vývoj mluvy totiž krajně nežádoucí – dítě, které míchá jazyky – říkají – pořádně neumí ani jeden. TTT

Výslovnost

Pravidelní návštěvníci HFE ví, že na výslovnosti opravdu záleží. V této oblasti jsem si prošel těžkými chvílemi, kdy jsem si nebyl jistý, zda neschopnost vyslovit správně některé anglické hlásky pramení z přirozeného vývoje nebo vlivu češtiny. Příliš nápomocné nebyly ani konzultace s některými rodiči dvojjazyčných dětí z českých rodin, žijících v anglickém prostředí. S jednou maminkou jsme měli jemný spor o to, zda se lze v českém prostředí dopracovat „rodilého přízvuku“ – ona na jednu stranu říkala, že v Americe má nějaký (ve smyslu „nerodilý“) přízvuk snad každý, a že se tomu nejde vyhnout, na druhou stranu popisovala, že její sedmiletá dcera je schopna přepínat na hřišti z „čistě americké“ výslovnosti na výslovnost hispánskou, podle toho, s jakými dětmi si hraje (a krom toho umí mluvit i obstojně česky).

Hlásky

Mezi třetím a pátým rokem začala moje dcera být postupně schopna vyslovit hlásky / * / (we, want, window) , / ** / (first, bird, heard), / * / (song, ring, singing) TTT či / * / (cat, mad, fan) , a nakonec i velmi problematické znělé koncové souhlásky (dog, job, bridge) TTT – u těch mám ale podezření, že nepřesná výslovnost byla silně ovlivněna tím, jak mluví Peppa Pig a její kamarádi. V současné době trochu pracujeme na / * / a / * /, kde už jsem klidnější, protože podle tabulek se tyto hlásky některé děti naučí až mezi sedmým a osmým rokem. Zbývá / * /, které je nestandardně obtížné kvůli existenci (pro děti) podobně těžké, ale odlišné české varianty.

Obecně se dá ale říci, že mnoho výslovnostních problémů dospělých studentů předškolní dítě vůbec nepotká, a to z jednoduchého důvodu – neumí číst. Neví, že / *** / se píše KNOW a / ***** / CLIMB (viz např. ). Bere slova, jak je slyší. Na rozdíl od některých mých studentů, kteří po mně desetkrát zopakují správně / *** /, ale jakmile to slovo napíšu, zaradují se a mají z něj ihned / **** /.

Ear for language

Z čeho mám ale největší radost, je fakt, že v oblasti výslovnosti si dcera vše, co slyší (např. ve filmech), zapamatuje správně, a pak někdy opravuje ona mne. Třeba v zmiňovaném filmu Frozen je mnohokrát použito slovo SNOWMAN. Z nějakého důvodu jsem měl dlouho za to, že se toto slovo vyslovuje jako BATMAN, FIREMAN či POLICEMAN, tedy s koncovkou / *** /, a až dcera mne vyvedla z omylu (správně je plná výslovnost / *** /).
Podobně v známé písni z téhož filmu Let it go se zpívá “I don't care what they're going to say.” a já se automaticky domníval, že se to má “správně” zpívat gonna, a dceru jsem opravoval, dokud mi neukázala, že Idina Menzel tam opravdu zpívá plný tvar. V té samé písni jsem při zběžném poslechu rozuměl, že hlavní postava zpívá “Here I stand and here I stay.”, zatímco dcera (správně) rozuměla “Here I'll stand and here I'll stay.”
Podobné drobnosti mne utvrzují v domněnce, že již v raném školním věku je dítě, vychovávané v druhém jazyce a v každodenním kontaktu s rodilou angličtinou, schopno hravě překonat angličtinu svých rodičů, kteří se jazyk učili až v pozdějším věku.

Výslovnost je oblast, na níž dost bazíruji, protože vím, že co se pokazí, dá se jen špatně vrátit. A moje dcera už je nyní ve stádiu, kdy mi to začíná “vracet”. Jednou, při rozhovoru o Harry Potterovi, jsem (zřejmě) nedostatečně zaokrouhlil slovo WAND a ona hned “What?” “Wand.” “I heard you said vand.”
Čím dál častěji se také stává, že když si nejsem jistý výslovností některého slova (i hlouposti typu / **** / nebo / ***** /) nebo se o něco takového dohadujeme, dcera má v 99 % pravdu.

3 roky

  • Tati, víš, co je to binosaur?
  • No, I don’t. What’s that?
  • It’s something bite. (ukáže kousání)
  • Something biting?
  • Yes, binosaur is biting dinosaur.

Mluvení a porozumění

Je jasné, že na rozdíl od češtiny, kde je dítě vystaveno působení mluvy desítek lidí, je v angličtině nutné doplnit jazykový „příjem“ od jediného člověka dalšími zdroji – klasicky jde o video a anglické písně. Dcera je schopna sledovat a přiměřeně (svému věku) rozumět seriálům typu Peppa PigTTT, filmům jako Frozen, Tangled, The Cat in the Hat aj., muzikálům Jesus Christ Superstar či Joseph and the Amazing Technicolour Dreamcoat, Les Misérables a dalším.
Hudba je vůbec mocný prostředek. Obě naše dcery si zamilovaly písně z filmu Frozen a poslouchaly je několik měsíců každý den několikrát dokola. Starší dcera byla schopná během krátké doby oposlouchat texty a zná je zcela nazpaměť. Občas se mne z ničeho nic (třeba večer při ukládání do postele) zeptá, co znamená nějaké slovo či fráze a já nemám tušení, kde to vzala, protože to bývají obraty, kterým mám někdy potíže porozumět sám. Většinou jsou to věci právě z Frozen (případně z Harryho Pottera, viz níže).

Jak na koho

Ona sama je schopna v drtivé většině případů vyjádřit srozumitelně (a čím dál víc naprosto správně), co zrovna potřebuje. Přesto to trvalo několik let, než se mnou začala mluvit výhradně anglicky – až někdy po pátých narozeninách jsem si uvědomil, že si nepamatuji, kdy naposledy na mne promluvila česky. Používání češtiny ale nepramenilo ani tak lenosti či neschopnosti, jako spíše z obtížnosti přepínat rychle jazyky mezi mnou a manželkou (případně někým jiným). Dalším důvodem může být, jak zmiňuje Annika Bourgogne, nedostatek motivace – když věděla, že rozumím, tak o nic nešlo.
Zde si můžete poslechnout ukázku česko-anglické konverzace: nebo přepínání jazyků:  – dceři je na nahrávkách přibližně 3,5 roku.

Vždy jsem se snažil ji k ničemu nijak nenutit, nechal jsem ji, ať mluví jazykem, kterým sama chce. Jediné, v čem jsem nikdy neustoupil, bylo to, že mluvím pouze anglicky – mezi třetím a čtvrtým rokem mne totiž dcera občas prosila, abych na ni mluvil česky. Slíbil jsem jí ale, že jí toto přání splním, až bude umět perfektně anglicky. :-)
Na druhou stranu je schopna velmi rychle tlumočit třeba manželce, co jsem řekl já, nebo naopak (např. manželka: “…co nejmíň” → dcera: “Mum said as little as possible.”)
Navýsost pozoruhodné ale je, že v přítomnosti cizích lidí, před kterými se styděla nebo z nich měla určité obavy, se mnou mluvila pouze anglicky – jakoby to byl určitý obranný mechanismus.

3 roky

  • Já mám ráda tu kytičku na chlebu. (= FLOUR)
Lingua franca

Větších příležitosti uplatnit angličtinu bylo zatím jen pár: Když byly dceři skoro čtyři roky, na chalupu za námi přijeli známí z Německa, z nichž někteří umí anglicky. Než jsme se rozkoukali, dcera už s nimi mluvila a ukazovala jim, kde má jaké věci na zahradě, domeček apod. Krásná dohra ovšem byla, když jsem se jí později snažil vysvětlit, že ti lidé s ní mluvili anglicky proto, že česky neumí. Do té doby měla zřejmě dojem, že mluvení anglicky je vlastně jen taková hra.
Zmínění známí za námi přijeli i letos v létě, v hojnějším počtu včetně všech dětí, a to už dcera bez zaváhání přejala roli průvodkyně a zároveň překladatelky pro ty členy naší rodiny, kteří nejsou v angličtině tolik (nebo vůbec) zběhlí. Pro mne pak byla návštěva nejen příjemná, protože jsem si procvičil německou konverzaci, ale hlavně poučná, jelikož jsem viděl propastný rozdíl mezi výukou angličtiny na většině základních škol u nás a v Německu – všechny přítomné německé děti, i mladšího školního věku, neměly nejmenší problém mluvit anglicky plynně, správně a bez jakéhokoli německého akcentu!
Druhá příležitost byla nedávno, když z Kanady přijela moje sestřenice se svým kanadským přítelem (ten česky umí leda “pivo” a “děkuju”). Dcera s nimi dokázala mluvit několik hodin anglicky bez sebemenšího zaváhání.
Poslední zážitek měla na jaře na hřišti, kde potkala jinou bilingvní rodinu a povídala si jak s dětmi, tak s jejich tatínkem (Američanem), který se jí vyptával, odkud je a který z jejich rodičů je rodilý a když zjistil, že žádný, tak ji pochválil, že mluví dobře (takhle mi to hrdě vyprávěla :-) ).

3,5 roku

  • What the heck is the sense of this?
Jak opravovat chyby?

Zda a jak chyby opravovat, bývá ožehavá otázka. Rodič má být hlavně rodičem a co nejméně učitelem. Dle odborníků je důležité nepřerušovat komunikaci a pouze přeformulovat myšlenku dítěte (do správné formy), čímž se ujistíme, že mu správně rozumíme („You mean…“).
Tato metoda metoda má ale svoje hranice – když má dítě problém s tvořením otázek („She went there?“), tak si moc nepomůžete, když řeknete: „You mean if she went there?“ a musíte stejně říci: „Your question is „Did she go there?“?“.
Nelze popřít, že někdy má jeden, co je zároveň rodič i učitel, obtíže neopravovat. Ale měl by na to myslet a “krotit se”, v zájmu udržení zdravé komunikace. Pokud ale bude opravování probíhat obdobně jako v češtině, kde se nad tím nikdo z nás příliš nezamýšlí, tak nehrozí, doufejme, žádné závažné nebezpečí.

3,5 roku

  • When I catch you, I will eat you!
  • No, don’t bite me, I’m dirty.
  • I’ll clean you, then I’ll cook you and eat you and you’ll die in my belly again, you dier!

Reinforcing the Minority Language

Většina dostupných materiálů k dvojjazyčné výchově se shodne na tom, že i přes veškeré snahy rodičů (jsou-li jaké), dojde v určitém věku k zesílení jednoho z jazyků (logicky toho, který je používán většinou lidí v místě, kde rodina bydlí) a druhý jazyk je pomalu odsouván na vedlejší kolej. Jak uvádí Annika Bourgogne, potkáte mnoho rodičů čtyřletých dětí, skálopevně přesvědčených, že jim se toto nikdy nestane. Avšak nástup do školky (případně do školy) bývá právě tím okamžikem, kdy majoritní jazyk převezme nadvládu. A minimálně v té chvíli – ne-li už dříve – je dobré začít posilovat a upevňovat jazyk minoritní, „slabší“. To se dá dělat různým způsobem, od kontaktů s anglicky mluvícími rodinami, přes anglické školky, až po sledování větší porce pohádek a následné povídání si o obsahu právě viděného. Nicméně za nejúčinnější je považováno čtení knih.

The Power of Books

Jazyk knih se od mluveného liší svou složitostí a rozsáhlostí slovní zásoby (v případě ne-rodilých mluvčích poměrně významně), navíc dokáže pokrýt mezery vzniklé tím, že dítě nežije v zemi, kde by se daný jazyk používal (kulturní odlišnosti a další souvislosti). Je velmi prospěšné dítěti pravidelně číst v předškolním věku a i vlastním příkladem ukázat, že kniha je běžnou součástí každodenního života. Až nazraje čas, kdy se dítě učí číst, bude mít samo snahu dokázat to v obou jazycích. Je přirozené, že čtení v tom z jazyků, který je jednodušší, přijde jako první, ale druhý jazyk by měl následovat.
Pochopitelně všichni z vlastní zkušenosti víme, že fakt, že někdo umí číst, neznamená, že to bude dělat, ale to už je jiná pohádka. Stále však platí, že rozdíl mezi jazykovou vybaveností dítěte, které čte, a nečtenářem bývá propastný – známe to nakonec i v češtině.

3,5 roku

  • What’s that?
  • It’s a big piece of wood. But I have no idea how it got here.
  • Maybe somebody was camping here. A long time ago. Maybe it was a dinosaur.
Dr Seuss a Peppa Pig

Jak jsem zmiňoval v prvním článku, začali jsme doma číst již velmi brzo, kolem prvního roku, anglické knížky s obrázky, které napsal Dr. Seuss (standardně vyslovováno / **** /, správně ovšem / **** /), následované kolem druhého roku českými Čtyřlístky, čtenými v angličtině TTT. Někdy mezi třetím a čtvrtým rokem jsem došel k názoru, že ač jsem schopen do určité úrovně číst české knihy anglicky, přece jen jsou moje slovní zásoba a okamžité vyjadřovací schopnosti limitované a začínají v tomto věku omezovat jazykový rozvoj naší dcery. Začal jsem proto postupně kupovat anglické knihy. Anglická verze Pippi Longstocking nebyla nejprve příliš úspěšná, prosadila se až asi po dalším roce. Pohádky bratří Grimmů v angličtině nám stále leží v knihovně, zastíněny jinou literaturou, ale jejich čas jistě přijde. Krátké knížečky Peppa Pig jsou skvělé, ale jsou… krátké. :)

Roald Dahl a Harry Potter

Velká změna nastala, když moje teta, žijící mnoho let v Kanadě, přivezla knihy, které napsal slavný spisovatel Roald Dahl. Loni jsme tyto knížky četli několik měsíců – to bylo dceři přibližně 4,5 roku. Jejich sláva pak trochu pohasla TTT s objevem Harryho Pottera, kterého jsem začal číst já v němčině a dcera se nejprve vyptávala na podrobnosti příběhu a poté jsme i přečetli první díl (anglicky samozřejmě :) ) a nyní čteme druhý.

Oproti situaci před třemi lety tedy již v drtivé většině čteme věci, které jsou psané v angličtině (české věci čte manželka) a nemusím překládat. Výjimkou jsou Čtyřlístky a také – což je ovšem extrém – čas od času Asterix a Obelix, neboť v našem případě jde francouzský komiks v němčině, který čtu dceři anglicky:D

4 roky

  • If we had three legs, we couldn’t pee.

Další jazyky

Učení se dalším jazykům bere vůbec dcera jako zcela přirozenou věc, protože to jednak vidí u mě TTT, jednak se s tím setkává třeba na internetu (např. slavná píseň Let It GoFrozen v 25 jazycích).
Nyní, kolem 6 let, jsme začali právě s němčinou. Zatím se zkoušíme v němčině dívat na Peppa Pig nebo číst dětské obrázkové knížky a dcera si vždy něco zapamatuje. U Peppa Pig zná děj i jednotlivé “hlášky” z angličtiny, u knížek jí stačí jednou či dvakrát říci, co některá složitější slova TTT znamenají, a při dalším čtení již ví, o co jde. Po pár týdnech takového čtení byla schopná manželce říkat celé německé věty z knížky.
Když jsem se jí jednou zmiňoval o trilingvních dětech, tak mi hned řekla, že by chtěla být jedním z nich. Kromě němčiny se hodlá ještě navíc učit i francouzsky TTT, přičemž v současné chvíli to, dle vlastních slov, vidí nějak takto: “Daddy, I understand in German nearly everything, but in French only Bon jour!”

Ale hlavně již několikrát říkala, že počítá s tím, že bude vyučovat místo mne, až budu “moc starej“. :D Občas ji nechám už nyní chvilku povídat se studenty, ovšem když jí nedávno jeden z nich s Czenglish výslovností popisoval, co dělal o víkendu, obrátila se na mne a smutně řekla: "Daddy, I don't understand him at all.” A to se o mně říká, že jsem náročný.

4 roky

  • T jako strom.
Stupně bilingvismu (multilingvismu)

Dle odborníků jsou děti schopné se bez problémů naučit dva nebo více jazyky, pokud to k něčemu potřebují a pokud vidí, že je to užitečné. Není ale možno položit rovnítko mezi porozumění jazyku a jeho ovládnutí. Dvou- a vícejazyčnost může nabývat různých stupňů, od chápání jednoduchých vyjádření v tom kterém jazyce až po plnou gramotnost. Dítě vystavené působení nějakého jazyka nezačne tímto jazykem automaticky komunikovat, nebude-li k tomu mít důvod (tím se nejčastěji rozumí oboustranná komunikace), ale může mít velice dobrou pasivní znalost tohoto jazyka. Více se dozvíte např. ve výše zmíněné knize Be Bilingual!
Jak moc může být multilingvismus pro děti přirozený dokládá historka z dětského hřiště, kde moje dcera potkala chlapečka, jenž, jak jsme zaslechli, mluvil anglicky. Později jsme zjistili, že tatínek je Brit, maminka Ukrajinka a kluk umí ještě ze školky česky. Když se dcera výše zmíněného chlapečka zeptala „Can we make friends?“, ten jí bez mrknutí oka odpověděl: „No, I can’t speak French.

Druhá dcera

Když jsem začínal psát tento článek, byla mladší dcera ještě mimino, kterému bylo něco přes rok. Už tenkrát existovalo mnoho věcí hodných zaznamenání, natož teď, když jí jsou skoro dva.
Zaprvé je to zcela rozdílný přístup z mé strany. U první dcery jsem několik let více či méně mluvil i česky a „ostýchal“ se mluvit anglicky (začal jsem nejprve doma, pak jsem rozšiřoval pole působnosti i na příbuzné, známé a veřejnost) a teprve kolem třetího roku začlo jít o skutečně dvojjazyčnou výchovu. Na druhou dceru jsem nikdy nepromluvil slovo česky. Mám to i jinak „v hlavě uspořádané“, že tohle je „oblast“, kde se mluví pouze anglicky. Také jsem poněkud více v klidu, protože mám u starší dcery vyzkoušené, že všechno „dobře dopadne“. :-)
Dle některých výzkumů je jazyk, s nímž je dítě v kontaktu v prvních letech života (nejlépe před prvním nebo alespoň před druhým rokem), uložen v mozku “hlouběji” a jinak než jazyk, který si osvojí později (byť třeba v předškolním věku). Budu to tedy u svých dcer v budoucnu sledovat a porovnávat.

Malá překladatelka

Nesmírně důležité rovněž je, jaký jazyk používají sourozenci mezi sebou (viz Annika Bourgogne), neboť ten se pravděpodobně stane trvale silnějším. Starší dcera mluví na mladší anglicky poměrně dost, ale většinou jen pokud jsem s nimi. Uvidíme, jak se to vyvine v dalších letech.
Několikrát se stalo, že já jsem něco řekl mladší dceři a starší jí to překládala do češtiny – říkala mi, že se jí to snaží ulehčit, protože přece ještě nemůže rozumět anglicky! Když jsem jí následně demonstroval, že mladší dcera rozumí anglickým pokynům stejně jako českým, tedy naprosto bez problémů, s rolí překladatele přestala.

Jazykový vývoj mladší dcery 1 – 2 roky

A není toho málo, čemu mladší dcera rozuměla – již kolem roku rozeznávala slova jako DOG, CAT, SHOE, GRANDMA, WOLF, DUCK TTT, o něco později rozuměla dotazům typu You're peeing?, Do you want (to read) a book? (čtení knížek miluje), a o pár měsíců později už byla schopna reagovat na věci typu Give it to Mommy! Go to the kitchen! Where is the train? Can you see the birdie?
Mezi prvním a druhým rokem začala mladší dcera postupně rozumět složitějším pokynům a nyní nemá žádné potíže ani s delšími příkazy typu Find the shoes and bring them to me! nebo Pick up the horsie over there in the corner and go and give it to Mommy.

Už kolem roku také říkala cosi mezi “Ahoj!”, “Hi!” a “Bye-bye!”, co zní jako “Hi-ya!” TTT a poměrně srozumitelně používala třeba slova BOOK či BALL. Zanedlouho začala téměř každý den přibírat nová slova, a nyní už používá neuvěřitelné množství anglických slov a krátkých spojení úměrných svému věku.

Protože zatím ještě tvoří celé věty spíše výjimečně, vypomáhá si mladší dcera v angličtině frázemi, které zná z češtiny. Když se zeptám “Where is the potty?”, odpoví “Tady je potty.” Jindy zase vyjmenovávala, čí je jaký zubní kartáček, a u mého řekla “táta's”. V tomto věku to podle mého názoru ale ještě nelze označovat za mixování.

Výslovnost

U druhé dcery už jsem měl určitou představu o tom, čeho by v jakém věku mohla být schopna a pokoušel jsem se to sledovat. Např. kolem roku ji zaujala auta a přirozeně si vybrala ne slovo AUTO, ale CAR. Uměla to ale vyslovit ještě bez aspirace (onoho anglického “kch”). Avšak asi za měsíc či dva jsem si najednou uvědomil, že už to vlastně vyslovuje přesně, i s aspirací.
Rovněž mi přijde, že hlásku / * / (CAT, FAN, BAD), která starší dceru zlobila ještě snad kolem čtyř let, vyslovuje mladší dcera bez problémů již nyní, v necelých dvou letech.
Znělé samohlásky na konci slov činily starší dceři problém ještě skoro do pěti let, dokonce jsem ji slyšel říct slova jako “dokkie” (místo “doggie” – viz jedna z nahrávek níže). Mladší dcera vyslovuje “doggy” nebo “piggy” správně v podstatě od samého začátku.

Celkově se dá říci, že, jak to u druhých dětí bývá, má před první dcerou trochu náskok. Vývoj ale v jejím případě probíhá takovou rychlostí, že část tohoto článku, která se jí týká, jsem musel během psaní mnohokrát přepisovat.

You're (not) Daddy!

Na závěr dvě výrazné jazykové příhody:
Když bylo mladší dceři zhruba osm měsíců, četla si s ní manželka dětskou knížku The Very Hungry Catterpillar (možná ji znáte – zde lze prolistovat). Chvíli jí česky popisovala obrázky a potom jí zkusila přečíst kus anglického textu. Reakce byla okamžitá – dcera se velmi udiveně otočila a podívala se, kdo jí to vlastně čte. Za chvíli to manželka zkusila znovu a odezva byla stejná. Můžeme se tedy domnívat, že dítě už v takto nízkém věku dokáže vycítit rozdíl mezi melodií různých jazyků a všímá si, kdo jakým jazykem mluví.

Nyní, v necelých dvou letech, kdy je zvyklá na oba jazyky, nastávají někdy situace typu, že ona řekne: “Ma-in” TTT a já “Yes, raspberries. Do you like raspberries?” a ona “Jo!”. Jindy ale řekne “Koš” a já “Yes, a bin.” a ona “Nene, koš.” a hádá se se mnou. Nedávno ovšem u stolu říkala “Čaj, čaj”, pak se zamyslela, podívala se na mne a s vítězoslavným úsměvem řekla “Tea!” Jindy zase chtěla hrušku, a když jsem nereagoval na “hušta”, zkusila “pear”, což jsem prostě nemohl nevyslyšet. Začíná tedy rozlišovat jazyky nejen v poslechu, ale i když sama mluví.

4 roky

  • I would destroy all the street, take out the pee and shits and then I would make a new street that is clean.

Manželka

V odstavci Další jazyky jsem načrtl mechanismus učení se řeči pouhým vystavením se působení onoho jazyka. Důkazem, že toto opravdu funguje, je moje vlastní manželka. Jak mi sama řekla, před několika lety byl pro ni problém porozumět tomu, co dceři říkám, kdežto dnes se neptá prakticky na nic. Čtyři roky nazpátek jsem o prázdninách poslal na chalupu dopis s pár anglickými větami, které daly manželce, dle jejích vlastních slov, velmi zabrat, kdežto před rokem v létě jsem poslal dlouhý anglický dopis, s nímž prý neměla nejmenší potíž.
Pohybujeme se samozřejmě stále na úrovni pasivního porozumění. Manželka s námi anglicky nemluví, ani anglicky nepíše. Určitě by to dokázala, ale nic ji k tomu nenutí, a navíc je dobré zachovat oba jazykové elementy v rodině. Jak vypadá taková česko-anglická rodinná večeře si můžete poslechnout na náhrávce D9.

4 roky

  • (manželka) Viděli jste nějaký rachejtle?
  • (dcera) Ne, ale smrděli jsme je.
Kdo (mi) nerozumí?

Z předchozích prázdnin pochází i příhoda, kdy u nás na chalupě byla jedna dceřina kamarádka, a když měla už jít domů, dcera si chtěla ještě hrát. Tak jí říkám: „When Kamilka leaves, we can play.” Manželka mne hned stranou začala kárala: “To neřikej, vždyť to bude Kamilku mrzet!” a vůbec ji nenapadlo, že šestiletá holčička ze sousedství anglicky vlastně neumí. Na to, že jsou lidé, kteří vám nerozumí, je opravdu velmi lehké zapomenout (nedávno mi vyhubovala i moje máma, že když jsme u ní na návštěvě, tak často netuší, o čem se bavíme).

4 roky

  • Why is it called a living room?
  • Because you live there. You don’t sleep there like in the sleeping room, you don’t have a bath there like in the bathroom…
  • But I don’t have my TOYS in the TOILET!

Jak se mění rodič

Šest let člověka zákonitě změní. Zaprvé je pro mne mluvení cizím jazykem doma i venku naprosto přirozené a mnohdy mně ani dceři nedochází, že mluvíme anglicky. Tchýně, která už si nějak zvykla na to, že já mluvím anglicky na dceru, se ještě docela nedávno podivovala, že už mluví i ona na mě (v poslední době, jak zmíněno výše, vlastně výhradně anglicky).
Zadruhé jsem se naučil, že nejsou žádné výjimky v tom, která slova nebo obraty člověk potřebuje či „nepotřebuje“ znát TTT – vše, co nevím, si musím dohledat a začít používat, jinak ustrnu takřka na úrovni znakové řeči. V drtivé většině jde o věci, které máte běžně v ruce, ale nevíte, jak se přesně jmenují (napínáčky, svorky, sešívačka, formička, struhadlo, řeřicha, klíště, svinka atd.) – říkat pořád „this“ a „the thing for XY“ apod. je nedůstojné. Přitom v některých případech stejně skončíte někde napůl cesty, protože anglický ekvivalent k české realitě prostě neexistuje nebo není přesný (tvaroh, ovocný knedlík, pečivo, lať, okap, všechny ty typy uzenin a masných výrobků, co se jim anglicky říká jen sausage…).
Další věc, kterou jsem díky tomuto jazykovému experimentu na vlastních dětech získal, je vyšší odolnost proti studentům, kteří se vás snaží „přimět“ mluvit česky. Léta nácviku na vlastní dceři, které jsem na české otázky odpovídal anglicky, mi pomohly nesklouzávat do češtiny ve chvíli, kdy student nerozumí a chce něco přeložit. Místo toho to prostě udělám stejně, jako doma – vysvětluji, popisuji, ukazuji, kreslím. Čeština není nezbytná (s výjimkou naprostých začátečníků) a bez ní je výuka dle mého názoru efektivnější.

4 roky

  • It’s your turn!
  • I am turning!

Kdo z vás (na) to má?

Možná o bilingvní výchově uvažujete a přemýšlíte o tom, zda je opravdu možné vychovávat dítě v bilingvním prostředí bez rodilého mluvčího. Co když udělám chybu? Co když ji budu dělat permanentně a nebudu o tom vědět? Co když se mě dítě zeptá něco, co nebudu vědět? Takové pochybnosti jsou přirozené.
Každý ne-rodilý mluvčí jazyka udělá občas chybu. To ale neznamená, že jazyk neovládá a neměl by ho vůbec používat.

Na jednu stranu z vlastní zkušenosti vím, že když se něco dítě chybně naučí, je těžké ho to přeučit. Několik měsíců trvalo, než dcera přešla z OWL / *** / na správné / *** / TTT. Jindy jsem zase po delší době zjistil, že používám americkou variantu/výslovnost nějakého slova, ačkoli se jinak snažím pokud možno držet té britské (POOP/POO; RASCAL) TTT.
Je třeba být obezřetný, protože používáním nesprávné výslovnosti či gramatiky apod. můžete dítě naučit zcela jiný, v podstatě neexistující a neužitečný jazyk (nezapomínejme, že ještě neumí číst). Čím více se tedy vaše angličtina podobá angličtině rodilých mluvčích, tím samozřejmě lépe pro dítě. Jak psala pod mým prvním článkem jedna družka ve zbrani, když slyšíte rodiče na hřišti na dítě volat “Brink mí bagr.” a při prohlídce na hradě “Dzis is knajt.”, opravdu to není něco, co by jim ulehčilo pozdější styk s cizím jazykem!

Na druhou stranu to všechno nejsou důvody, proč se o dvojjazyčnou výchovu nebo alespoň o nějakou její odlehčenou variantu nepokusit, a to i pokud si nejste úplně jistí svou jazykovou vybaveností. V takovém případě je pouze důležité, jak radí Annika Bourgogne, abyste nebyli pro dítě jazykovým vzorem (tím může být rodilý mluvčí, ať už “živý” nebo z nahrávky/filmu), ale spíše partnery (kteří se také učí) při společném poznávání jazyka. Podpůrnými prostředky pak zůstávají obvyklé písničky, seriály a další materiály v angličtině, kde dítě uslyší jazyk v jeho přirozené podobě.

4 roky

  • We’ll put you into the box with the clothes for poor people.
  • No! People would wear me!
Pár odkazů

Pokud byste chtěli navázat kontakt s rodinami, které vychovávají své děti dvojjazyčně, zkuste to na Bilingual Monkeys (FB), Bilingvní výchova, MultiGlot nebo třeba i Prague Expats.
Pro ty, kdo by chtěli dítě seznámit s angličtinou “jen tak”, bez bilingvní výchovy, je tu tento blog.
Materiály v angličtině najdete např. na bilingualkidsrock nebo gengo.

Článek vyvracející devět mýtů, kterými je dvojjazyčná výchova opředena, si můžete v angličtině přečíst zde.

Pro fajnšmekry je tu potom stránka o trilingvní (trojjazyčné) výchově – v angličtině: http://www.trilingualchildren.com/.

4 roky

  • Daddy, I love you so much that I'll never… jak se řekne anglicky “STOP”?

Na vlastní uši

Jak jste si mohli všimnout v předchozím článku, když byla dcera malá, zapisoval jsem si snad každé anglické slovo, které řekla (pokud si pamatuji, začala s „bee“ kolem jednoho roku a uváděla tím v úžas jednu naši kamarádku). Když trochu povyrostla, psal jsem si už pouze celé věty, které dokázala vytvořit. Ale i to časem „zevšednělo“ a zápisu-hodné byly pouze složité konstrukce či zajímavé hlášky. V současné době už nezapisuji v podstatě nic, s výjimkou věcí, které jsou pozoruhodné ne proto, že jsou anglicky, ale svým smyslem (jako v češtině).

Když vyšel předchozí článek, byl jsem několikrát požádán, zda bych mohl poskytnout nahrávku toho, jak dcera mluví anglicky. Od té doby jsem ji nahrával mnohokrát, hlavně abych získal materiál pro seminář na Englishbooks Day 2014. Nyní tak mohu výše zmíněným prosbám vyhovět a vy si můžete poslechnout, jak dcera mluvila v tom kterém věku.
Pro ilustraci jsem shromáždil větší množství nahrávek, takže si každý jistě vybere, včetně těch, kteří touží slyšet nějaký delší mluvený projev mé dcery. Budu se snažit přidat čas od času nějakou aktuální nahrávku, především mladší dcery.

Krátké nahrávky (méně než minuta) mají u sebe ikonku reproduktoru, dlouhé celý přehrávač. K poslechu doporučuji použít sluchátka či lepší reproduktory, jelikož i přes veškerou snahu bohužel nemohu nabídnout záznamy v studiové kvalitě.

A) Kolem 3 let

1) Gollum
2) Mumbling
3) I'm the biggest…
4) When the sun… (singing)
5) Playing alone 

B) Kolem 3,5 roku

1) Flying high (singing)
2) Where is my everything?
3) Computer, why…
4) Czech – English conversation
5) Computer, you beast!
6) An apple
7) CZ-ENG switch
8) In the box
9) You're most welcome!
10) Angry birds
11) I'm the driver
12) We can go
13) —
14) We want to be together (singing)
15) A phone call


16) Doplhin and Whale 
C) Kolem 4 let

1) Abys povídala anglicky…
2) Next summer in Třeskoprsky
3) Aby 'sem si to mohla poslechnout…
4) Čtyřlístek 102 – 103
5) CZ-ENG switch
6) Are you going up? (M.Sasek – This is New York)
7) And that's the end…!
8) Čtyřlístek 47
9) Singing
10) Pedro Pony (from Peppa Pig)
11) Even babies…
12) Ladder (pronunciation)
13) The highest mountain
14) A můžu si to poslechnout?
15) -ING (It's raining – Čtyřlístek)
16) -ING (other -ING words)
17) Playing 1


18) Playing 2

19) Playing 3

20) The camp

21) Trains

22) Castaway (Mike Oldfield)
 
D) Kolem 5,5 roku (mladší dcera přibližně 1 a 1/4 roku)

1) Listening to herself


2) Girls 1 – Beauty and the Beast

3) Girls 2 – Upside down
4) Girls 3 – Talking to each other
5) Girls 4 – Bread and butter
6) Girls 5 – Singing Peppa Pig for her sister

7) Girls 6 – Cooking

8) Cinderella

9) Family dinner (the girls and my wife – mix CZ+ENG)

10) Harry Potter (reading)
11) Harry Potter (discussion)
12) Good night 


Články ze stejné rubriky:

Soukromý učitel jazyků s více než desetiletou praxí, držitel certifikátu CPE. Zaměřuje se především na individuální výuku angličtiny, ale věnuje se i dalším jazykům, např. němčině. Zajímá se rovněž o problematiku vícejazyčné výchovy, přičemž v posledních letech provádí v této oblasti experiment na vlastních dětech.

Copyright info:

Jan Parolek

Komentáře k článku

TémaPřísp.PřečtenoPoslední příspěvek
Nepřečteno Come on, girls! - dvojjazyčná rodina s předškoláky 14 2182 Od Cortes poslední příspěvek
před 2 měsíci






Partneři stránek: Anglické učebnice a beletrie s 15 % slevou





Copyright 2005–2017 Vitware s.r.o.
ISSN 1803–8298

Vyhledávání ve slovníčku ×

Slovíčko nebylo nalezeno