Test: Conditional clauses

PROVIDED YOU GAVE US by bylo ve druhém kondicionálu (nereálné podmínce) - poslali bychom, kdybyste nám dali. Mohlo by se také jednat o reálnou podmínku v minulosti - jestliže jste nám dali svoji adresu, ale to by se potom dále nehodila věta PLEASE WRITE IT...

jedná se o reálnou odmínku (první kondicionál) - vše vám bude posláno, JESTLI nám dáte svoji adresu. Děj vedlejší věty je sice budoucí, ale použijeme přítomný prostý čas.

Ve vedlejších podmínkových větách tohoto typu se budoucnost pomocí WILL nevyjadřuje.

WOULD se v podmínkových větách běžně nepoužívá, pouze v případě formálních zdvořilých proseb, např. kdybyste nám laskavě dali svoji adresu - IF YOU WOULD GIVE US...

toto bychom použili, kdyby se jednalo o klasický druhý kondicionál (kdyby teď..., tak bys teď...)

Jedná se o tzv. smíšený kondicionál, podmínka je zde v minulosti - kdybys býval nezapomněl (použijeme předminulý čas) a výsledek je v přítomnosti - teď bys nebyl promočený (použijeme klasické WOULD)

WOULD se v podmínkových větách nepoužívá, pouze výjimečně např. ve zdvořilých prosbách apod. (kdybyste byl tak laskav a ....)

WOULD HAVE se v podmínkových větách nepoužívá.

IF YOU ASKED by znamenalo 'kdybyste se zeptali mě'. Byla by to nereálná podmínka - kdybyste se mě zeptali, já bych Vám řekl, ale vy se mě neptáte, proto nic neřeknu.

jedná se o reálnou podmínku, dokonce je to jakési idiomatické spojení - když se zeptáte mě, jestli Vás zajímá můj názor...

IF YOU WILL ASK ME by bylo např. ve zdvořilých prosbách (když se mě laskavě zeptáte). V klasických kondicionálech se WILL nepoužívá.

IF YOU WOULD ASK ME by bylo snad jen ve velmi formální zdvořilé prosbě - kdybyste byli tak laskavi a zeptali se mě. Jinak se v podmínkových větách WOULD nepoužívá.

SHALL v podmínkových větách běžně nepoužíváme.

Jde o klasický první kondicionál (reálnou podmínku). Modální SHOULD zde vyjadřuje, že mluvčí danou možnost moc nepřipouští, říká, že si sám nemyslí, že by k dané věci mohlo dojít. V češtině bychom řekli např. Kdybyste snad na jednu pilulku zapomněla, vezměte si ji co nejdříve.

IF YOU WILL by byla zdvořilá prosba - když budete tak laskava a na jednu pilulku zapomenete...

IF YOU WOULD by byla velmi formální zdvořilá prosba - kdybyste byla tak laskava a na jednu pilulku zapomněla...

UNLESS je záporná spojka 'pokud ne'. V češtině říkáme 'pokud mě NEosloví první', v angličtině bude sloveso kladné, abychom se vhnuli dvěma záporům.

UNLESS je již záporné. Pokud bychom použili zápor DON'T APPROACH, byly by to dva zápory, které by se navzájem vykrátili a věta by vlastně byla kladná - pokud mě OSLOVÍ první.

UNLESS je již záporné. Pokud bychom použili zápor DON'T APPROACH, byly by to dva zápory, které by se navzájem vykrátili a věta by vlastně byla kladná - pokud mě OSLOVÍ první. Navíc by zde nemohlo být ani slůvko WILL/WON'T, protože b podmínkových větách budoucnost vyjadřujeme přítomným časem.

WOULD se v běžných podmínkových větách nepoužívá. IF YOU WOULD by mohla být např. zdvořilá formální vazba 'kdybyste byl tak laskav a...'

AS FAR AS se používá např. ve vazbě 'as far as I'm concerned' - co se mě týče. Také samozřejmě znamená 'tak daleko jak...', např. AS FAR AS I COULD SEE - tak daleko, jak jsem dohlédl.

AS LONG AS - pokud, podmínková spojka.

AS SOON AS znamená 'jakmile', časová spojka.

AS WELL AS, také, stejně jako.

vazba DIDN'T FOR nic neznamená.

předpřítomný čas sem nepatří, jedná se o nereálnou podmínku, kdyby... tak by...

kdyby tohoto muže nebylo, byl bych nyní mrtvý. Jedná se o klasický druhý kondicionál (vedlejší věta obsahuje minulý čas/minulý konjunktiv WEREN'T a hlavní věta podm. způsob WOULD. Za povšimnutí však stojí obecně vazba slovesa BÝT a předložky FOR - IF IT WEREN'T FOR - kdyby nebylo toho či toho...

ve vedlejších podmínkových větách WOULD zpravidla nepoužíváme

v hlavní větě je v těchto souvětích potřeba mít podm. způsob, tedy WOULD.

I WILL NEVER LEND znamená 'nikdy mu nepůjčím'. Jedná se ale o kondicionál nereálný (kdyby... tak by...)

jedná se o smíšený kondicionál - kdybych ho neznal tak dobře (ale znám ho), nikdy bych mu ty peníze nepůjčil (ale protože ho znám, půjčil jsem mu je). Podmínka je v přítomnosti (kdyby teď), výsledek je v minulosti (tak bych tehdy...).

I WOULD NEVER LEND by znamenalo, že říkáme, že TEĎ či v BUDOUCNU bych mu peníze nikdy nepůjčil. Z kontextu je ale patrné, že to již proběhlo, již jsem dotyčnému peníze půjčil.

MAY FEEL by zde znamenalo, že se možná nyní cítí lépe. Zde je ale kondicionál nereálný - kdyby... tak by... MAY se sem tedy nehodí.

MIGHT HAVE FELT znamená, že by se možná tehdy cítil lépe. V tomto souvětí je ale výsledek v přítomnosti, proto YOU WOULD/MIGHT FEEL.

Klasický smíšený kondicionál, podmínka v minulosti (kdybys tehdy... IF YOU předminulý čas) a výsledek v přítomnosti (nyní bys... YOU WOULD).

WOULD HAVE FELT by bylo, kdyby výsledek byl také v minulosti (kdybys tehdy dbal mé rady, tak bys tehdy...). V tomto souvětí je ale výsledek v přítomnosti.

jedná se o tzv. třetí kondicionál (podmínka v minulosti a výsledek taktéž v minulosti). V klasickém kondicionálu by ale bylo IF SHE HAD BEEN MORE CAREFUL. Tyto věty lze ale nahradit vedlejší větou bez spojky IF, ve které dojde k tzv. INVERZI - HAD SHE BEEN.

Předpřítomný čas se v nereálných podmínkách vůbec nepoužívá.

použijeme-li spojku IF, k inverzi nedochází. Muselo by tedy být IF SHE WERE a nebo spojku vynechat - WERE SHE MORE CAREFUL.

WHETHER není podmínková spojka, WHETHER používáme v předmětných větách (např. nevím, zda... I DON'T KNOW WHETHER).

IF IT MADE YOU MINE by znamenalo, že dotyčný udělá cokoliv, jestli díky tomu tu dívku získal. To ale nedává moc smysl.

toto by znamenalo, že něco udělá až poté, co dívku získá. Zde se ale nejedná o klasický první kondicionál.

Člověk zde říká, že udělá cokoliv, pokud to bude znamenat, že dotyčná 'bude jeho'. Použijeme zde WILL, protože zde nejde o klasický první kondicionál, kde děj hlavní věty proběhne pouze za předpokladu, že bude splněná podmínka. Zde se to stane přesně naopak. Dotyčný nejprve něco udělá a až tato věc způsobí, že bude naplněn děj vedlejší věty, tedy nejprve jí přinese modré z nebe a díky tomu dívku získá.

WOULD ve vedlejších podmínkových větách zpravidla nepoužíváme, až na výjimky jako např. velmi zdvořilé prosby apod.

AS IF I BE není přijatelná struktura. Sloveso BE zde musí být v minulém nebo přítomném čase.

předminulý čas se používá v nereálných větách pro MINULOST. Zde ale říkáme, že s námi dotyčný nemá mluvit jako KDYBYCHOM byli dítě (teď, nyní). Předminulý čas se tedy nehodí.

AS IF a AS THOUGH se často pojí s tzv. nereálným časem (stejně jako např. nereálné podmínky, přací věty apod.). A v nereálném čase se používá MIN. ČAS pro přítomnost a PŘEDMIN. ČAS pro minulost.

Ve vedlejší větě s AS IF či AS THOUGH (stejně jako např. v podmínkových větách) se WOULD nepoužívá.

přítomný čas bychom použili pro nějakou obecnou skutečnost, např. nevíme, zda jsou obvykle lístky v den koncertu ještě k dispozici...

z kontextu plyne, že význam je budoucí. Ne tedy, že nevíme, zda lístky stále BYLY k dispozici, ale zda JEŠTĚ BUDOU k dispozici.

nejedná se o podmínkovou větu. Protože je tedy význam budoucí (nevím, jestli ještě budou lístky v den koncertu), použijeme budoucí WILL.

podmiňovací WOULD zde nemá opodstatnění, žádné podmínění zde není (lístky by byly k dispozici, kdyby...)

pomocné sloveso bychom použili, kdyby ve větě byl podmět, např. IF YOU DID, IF YOU HAVE, IF YOU WILL... Samotné tu být nemůže.

pomocné sloveso bychom použili, kdyby ve větě byl podmět, např. IF YOU DID, IF YOU HAVE, IF YOU WILL... Samotné tu být nemůže.

pokud ano - IF SO, pokud ne - IF NOT.

YES nelze použít místo vedlejší věty. IF YES tedy není správné.

Podmínka tu není minulá, neříkáme 'kdybych býval byl Angličan...' ale obecně 'kdybych BYL Angličan'. Národnosti se nemění, když je někdo ANgličan, je to stálá obecná skutečnost.

SHOULD se používá v reálných podmínkách (v prvním kondicionálu) např. ve větě IF YOU SHOULD MISS - kdyby ses snad netrefil. Vyjadřuje, že si mluvčí myslí, že je daná podmínka nepravděpodobná, myslí si, že k ní nedojde.

Typický smíšený kondicionál - podmínka v přítomnosti (kdybych byl Angličan - ale nejsem), minulý týden bych býval byl úplně bez sebe... Podmínka je přítomná, proto IF I WERE.

WOULD se zpravidla v podmínkových větách nepoužívá (samozřejmě až na výjimky jako např. zdvořilé prosby...)