Vydáno dne 30.09.2008
Anglická terminologie týkající se větných členů.
V tomto článku se seznámíme se dalšími jazykovědnými pojmy. Tentokráte se bude jednat o větné členy (sentence elements). Koncept větných členů se v některých ohledech zásadně liší od českého jazyka. V tomto článku se podíváme na základní rozdělení větných členů.
Subject je většinou podstatné jméno nebo zájmeno, které je na začátku věty. Je to ten nejdůležitější větný člen. Většinou označuje věc nebo člověka, ke kterému se váže sloveso.
Peter is my friend. – O kom mluvíme? Kdo je můj přítel? – Peter.
I went to work. – O kom mluvíme? Kdo šel do práce? – I.
My car broke down. – O čem mluvíme? Co se rozbilo? – my car.
Predicate je ta část věty, která něco říká o podmětu. Subject je tedy to, o kom nebo o čem se mluví, predicate je to, co se o tom říká.
Peter is my friend. – Co říkáme o Petrovi? – Je to můj kamarád.
I went to work. – Co říkám o sobě? – Šel jsem do práce.
My car broke down. – Co říkám o svém autu? – Rozbilo se.
Mluvíme-li o samotném slovesu, ne celém přísudku, používáme slovíčko verb.
Object je většinou podstatné jméno nebo zájmeno, které se váže ke slovesu ve větě.
I bought a car. – Koupil jsem si co? – Auto.
He married Susan. – Vzal si koho? – Susan.
V češtině se u předmětu určuje pád. V angličtině tomu pochopitelně tak není. Angličtina rozlišuje předmět přímý – direct object (odpovídá českému předmětu ve čtvrtém pádě – koho? co?) a předmět nepřímý – indirect object (odpovídá nejčastěji českému předmětu v ostatních pádech, např. ve třetím – komu? čemu?). Nepřímý předmět je často s předložkou.
I bought a car. – car je předmět přímý. Koupil jsem co? – Auto.
I bought a car for my wife. – for my wife je předmět nepřímý, je za předložkou. Koupil jsem co? Auto (přímý předmět), koupil jsem ho komu? Manželce. (předmět nepřímý)
He gave me a book. – a book je předmět přímý, me je předmět nepřímý (zde bez předložky). Koupil co? knihu. Koupil ji komu? mně.
Adverbial je ta část věty, která určuje okolnosti děje, např. místo, způsob, čas, účel, příčinu apod.
I live in the Czech Republic. – kde? place (místo)
I stood up very quickly. – jak? manner (způsob)
I get up at six o'clock. – kdy? time (čas)
I did it for my wife. – proč? (za jakým účelem?) purpose (účel)
It happened because of you. – proč? (z jakého důvodu) reason (příčina)
Pozor: To, čemu se v angličtině říká ‘doplněk’ (complement), neodpovídá úplně českému doplňku!
Rozlišujeme tzv. subject complement a object complement.
Subject complement dává více informací o podmětu věty. Většinou je to informace (nejčastěji podstatné jméno či přídavné jméno), která následuje za tzv. linking verb (linking verbs jsou slovesa jako be, appear, look, seem, become, apod.).
I'm a teacher. – Mohli bychom si zde místo slovesa udělat rovnítko: I = teacher.
She got pregnant. Otěhotněla. Opět bychom mohli použít rovnítko. she = pregnant.
He looks nice. he = nice.
Místo slova ‘complement’ se také někdy říká ‘predicative’.
Object complement je podobně jako subject complement slovo nebo vazba (opět nejčastěji podstatné či přídavné jméno), která dává více informací o předmětu věty.
They elected him their leader. – him je zde předmět, their leader je jeho complement. he = their leader.
She painted the walls blue. – the walls je předmět, blue je jeho complement. the walls = blue.
Z vazby object + complement bychom mohli vytvořit věty, kde z předmětu bude podmět a object complement bude subject complement:
He became their leader.
The walls were blue.
Přívlastek není v angličtině větný člen. To proto, že anglické větné členy jsou založeny na systému ‘frází’ (phrases). Přídavné jméno a člen např. patří k podstatnému jménu, společně tvoří tzv. noun phrase a to celé je potom podmět či předmět.
I bought a wonderful new car with tinted windows. – Vše, co je zde za slovesem bought, je zde jediným větným členem, předmětem.