Vydáno dne 06.01.2021
Víte, co znamenají věty jako I DO LOVE YOU nebo HE DID GO THERE? Jde
o zdůraznění.
V dnešním článku se podíváme na to, jakým způsobem lze zdůraznit platnost nějakého slovesa, nějaké činnosti či děje. Ve školách se většinou toto téma zmíní jen okrajově a studenti jsou potom značně zmatení, když narazí např. na větu “I did do my homework” či “He does love her”.
Vědí přeci, že pomocné sloveso do
Nejprve se podíváme, jak je to v klasických oznamovacích větách, kde žádný důraz neklademe.
V přítomném a minulém prostém čase NEPOUŽÍVÁME pomocné sloveso:
My mom likes classical music.
I went to school yesterday.
He loves her.
V ostatních časech použijeme pomocné sloveso be, have či will (v odpovídajícím tvaru):
I am working right now.
She has been to New York.
We will try.
He was waiting for me.
V těchto větách se pomocné sloveso vyslovuje vždy slabě, bez přízvuku. Protože je oslabené, je možné ho také často zredukovat pomocí staženého tvaru (s apostrofem) – I'm, I've, I'd, I'll atp.
Někdy, obzvláště v mluvené angličtině, je potřeba zdůraznit, že daný děj, který sloveso popisuje, OPRAVDU probíhá/proběhl/proběhne, opravdu to tak je.
Jedná-li se o časy, ve kterých používáme pomocná slovesa, nebudou se lišit od těch nezdůrazněných ničím jiným, než přidáním důrazu právě na pomocné sloveso:
I am working right now.
She has been to New York.
We will try.
He was waiting for me.
Je to pochopitelně možné pouze v mluvené řeči. Pokud chce něčeho takového docílit např. autor knihy, obvykle dané slovo zdůrazní kurzívou:
I am working here.
She has been to New York.
We will try.
He was waiting for me.
V přítomném a minulém prostém čase není pomocné sloveso, na které bychom mohli umístit důraz, proto si ho musíme doplnit sami. Bude to sloveso, které používáme v otázkách a záporech v těchto časech, tedy do / does / did. Při vyslovování na ně dáme důraz.
I do like music.
I did go to school yesterday.
He does love her.
I did call him, but he didn't answer.
She does know that.
They did sell nice things there.
We do want to go there with you. Why do you think we want to stay home?
Nezapomeňte, že za pomocným slovesem do je vždy už jen základní tvar slovesa:
I did go to school yesterday. x I did went to school yesterday.
He does love her. x He does loves her.
Na místě je, abychom přesně uvedli, co se pod oním zdůrazněním slovesa skrývá, v jakých situacích k tomu dochází. Ilustrujeme si to na příkladech.
Představte si, že vám někdo řekne:
You didn't really notice her but she was really beautiful.
Vy jste si jí ale všiml, proto se ohradíte takto:
But I did notice her.
V češtině byste dali důraz na sloveso “všiml”, v angličtině bude zdůrazněné did.
Dívka vám řekne:
If you loved me, you would have stood up for me.
Vy ji ale milujete a tak se bráníte a řeknete:
I do love you. It was just a misunderstanding, sorry.
Učitel se rozzlobí, že zase nemáte domácí úkol:
You didn't do your homework again, Mark?
Vy se ale vymluvíte:
I did do my homework, but I left it on my desk this morning.
Z výše uvedených příkladů by už mělo být patrnější, o jaký typ zdůraznění skutečně jde. Říkáme, že něco tak OPRAVDU je, OPRAVDU se to stalo. Je to tedy například něco, co by posluchač nečekal, nebo o čem si myslí něco jiného. Můžeme tak například někoho o něčem přesvědčovat, někomu vyvracet jeho názor apod. V překladu do češtiny si tedy můžeme přidat slovíčka vážně, opravdu, skutečně, fakt, fakticky, ne že ne, apod. Záleží na formálnosti situace.
V těchto případech zpravidla NEPOUŽÍVÁME příslovce really. To totiž může vyjadřovat něco úplně jiného:
I really know her. = Opravdu ji znám. (Jak moc ji znám? Opravdu dobře.)
I do know her. = Opravdu ji znám. (Vážně, nelžu.)
I really love you. = Vážně tě miluju. (Jak moc? Vážně moc.)
I do love you. = Vážně tě miluju. (A ne že ne.)
Podobným způsobem zdůrazňujeme slovesa v rozkazovacím způsobu. I zde je na pomocném do přízvuk.
Do come back.
Please do help me.
Do sit down.