Ukazovací zájmena

(demonstrative pronouns)

Mezi slovíčka, která se těžko učí, patří i obyčejná ukazovací zájmena THIS, THESE, THAT a THOSE. V tomto článku si vysvětlíme jejich používání. Ukážeme si také, kdy se tato zájmena používají, a kdy je lepší místo nich použít osobní zájmena IT a THEY.

V angličtině používáme dva typy ukazovacích zájmen, dvě pro věci, které má mluvčí u sebe (this - tento, these - tyto) a dvě pro věci, které jsou od něho vzdálené, jsou u osoby, se kterou mluví, nebo jsou u nějaké třetí osoby (that - tamten, those - tamty). Neexistuje samozřejmě žádná přesná hranice, kdy ještě použít THIS a kdy už THAT. Vždy záleží na postoji mluvčího, zda danou věc vnímá jako 'tu sebe', nebo 'tu u někoho jiného, tu daleko od něho').

THIS /  ðɪs /, THESE /  ði:z /

THIS používáme pro jednotné číslo.
THESE používáme pro množné číslo.

Tato dvě ukazovací zájmena se tedy používají pro předměty/lidi, které má mluvčí 'u sebe'. Jsou prostě tam, kde je on. Z jeho pohledu jsou 'tady' (here). Podívejte se na následující obrázek:


Pozor na to, že v češtině běžně používáme jako ukazovací zájmeno tvar TOHLE jak pro jednotné číslo, tak pro množné. V angličtině se to však rozlišuje:

Tohle je moje taška. - This is my bag.
Tohle jsou moje boty. - These are my shoes.

THAT /  ðæt /, THOSE /  ðəʊz /

THAT používáme pro jednotné číslo.
THOSE používáme pro množné číslo.

Tato dvě zájmena označují předměty/lidi, které mluvčí nemá u sebe, jsou buď od něho vzdáleny, nebo jsou u nějaké osoby, se kterou mluví, nebo u osoby, o které mluví. Nejsou tedy 'tady', ale 'tam' (there). Opět se podívejte na ilustraci:



Stejně jako u předchozích dvou zájmen, i v tomto případě se v češtině používá tvar TAMTO jak pro jednotné číslo, tak pro množné. V angličtině i zde musíme rozlišovat:

Tamto je tvoje taška. - That is your bag.
Tamto jsou tvoje boty. - Those are your shoes.

Ukazovací nebo osobní zájmeno?

Ukazovací zájmena slouží především k tomu účelu, který mají v názvu, tedy k ukazování. Používají se z podobného důvodu, jako např. určitý člen, tedy abychom z většího počtu věcí označili pouze jednu, tedy aby osoba, se kterou mluvíme, lépe pochopila, o jaké věci mluvíme. Věta this is my bag tedy jasně posluchači sděluje, která taška je ta moje.

Na druhou stranu, v některých případech je použití ukazovacích zájmen zbytečné, a to tehdy, když právě není potřeba zdůraznit, o které věci přesně se mluví (je to např. každému jasné, nebo patrné v dané situaci). Klasický příklad je např. pokud je v otázce ukazovací zájmeno, v odpovědi už nebude:

What's this? -- It's my bag. nikoliv This is my bag.
Is that your car? -- Yes, it's mine. nikoliv That's mine.
What are these? -- They are my sleeping pills. nikoliv these are

V některých případech lze samozřejmě použít obojí, rozdíl ve významu je minimální. Jindy však špatně zvolené zájmeno může způsobit, že věta není 'idiomatická', rodilému mluvčímu by zněla zvláštně.

COME a GO, BRING a TAKE

Na závěr zmíním ještě čtyři slovesa, jejichž používání tak trochu souvisí s ilustracemi výše. Tato slovesa totiž nějak souvisí s místem, kde se mluvčí nachází.

Sloveso COME i GO můžeme totiž přeložit jako jít nebo jet. Pokud něco jede odněkud k mluvčímu, používá se COME, pokud to jede jinam než k mluvčímu, používá se GO. Proto se používá spojení COME HERE ale ne GO HERE, používá se GO THERE ale ne COME THERE. Pokud tedy stojíte na zastávce a čekáte na autobus, potom řeknete the bus is COMING nikoliv the bus is GOING.

Podobně je to se slovesy TAKE a BRING. Obě se dají použít když něco neseme nebo vezeme. TAKE je ale 'nést něco od někud někam', zatímco BRING se používá, když něco někdo nese k mluvčímu, tedy přeložit ho také můžeme jako 'přinést'. Opět tedy budou spojení BRING IT HERE a TAKE IT THERE (dones to sem, dones to tam).

Závěrem

Ukázali jsme si použití slovíček, které mají závislost na místě, o kterém se mluví, tedy především ukazovací zájmena a příslovce HERE a THERE. Vysvětlili jsme si také, že ukazovací zájmena používáme pouze tehdy, kdy skutečně na něco poukazujeme, v opačném případě postačí použít osobní zájmena IT nebo THEY.

Přepis bublinkové nápovědy: