British Department Stores

British Department Stores

Britské obchodní domy jsou nedílnou součástí bohaté historie Spojeného království. Britové (a Irové) si na ně hodně potrpí a odkazy na ně najdete v mnoha knihách či seriálech.

V České republice však nemáme žádné slavné obchodní domy a proto toto téma nemusí být pro Čechy nějak zajímavé. Pokud vás však zajímají britské reálie, určitě byste jejich obchodní domy neměli opomíjet.

Co je vlastně obchodní dům?

Většina z vás asi odpoví, že se jedná o “nákupák” nebo “nákupní centrum”, ale je rozdíl mezi department store a shopping centre / shopping mall.

V České republice totiž v současnosti najdete převážně nákupní centra (shopping centre / mall), což je budova, ve které jsou samostatné obchody různých značek a různých majitelů. Nemají spolu nic společného (mají každý i samostatný vchod) a nejsou většinou seřazeny podle druhu prodávaného sortimentu. V každém obchodu tedy pochopitelně musíte platit zvlášť.

Na druhu stranu obchodní dům (department store) je budova, kterou provozuje jen jedna firma a prodává tam své zboží nebo přeprodává zboží různých značek. Každé patro je velká otevřená plocha rozdělená do oddělení podle sortimentu a vy si můžete tento dům procházet dle libosti a pak zaplatit až vše najednou.

Různé druhy obchodů jsme si u nás rozebírali v samostatném článku.

Slovíčko oddělení je v angličtině department, proto ostatně tento název. Pro Británii platí, že v centech měst můžete najít mnoho obchodních domů, ale většinou žádné nákupní centrum. Ty mají totiž vyhrazeno místo na předměstí. V České republice naopak najdete nákupní centra běžně i v centru měst hned vedle obchodních domů, kterých ostatně už moc nemáme.

Když bychom totiž po vás chtěli vyjmenovat české obchodní domy, asi byste pohořeli. Máj na Národní ulici v Praze je sice stále plnohodnotný obchodní dům, ale vlastní ho již řadu let britské Tesco. Dali mu ale vtipný název My Tesco ^*1. Další naše obchodní domy jsou třeba pražská Kotva nebo Bílá labuť, ale ty již řadu let nefungují jako klasický obchodní domy. Sice mají stále každé patro jako velkou otevřenou plochu a dokonce jsou rozděleny podle sortimentu, ale každý obchod funguje sám za sebe.

Vidíte? V tomto oboru prostě nemáme tradici. Na druhou stranu v Česku najdete již celou řadu zahraničních obchodních domů, jako je třeba britský Marks and Spencer nebo Debenhams. Ale i taková Ikea je příklad obchodního domu. Vzpomínáte na vysvětlení? Oddělení, jeden celek, atd.

Co zde nakoupíte

Ač se některé obchodní domy zaměřují jen na módu a doplňky, nebo třeba jen nábytek (jako Ikea), ve většině z nich koupíte mnohem širší sortiment zboží, jako například:

clothing  *2	cosmetics  *3	toys  *4
furniture  *5	toiletries  *6	sporting goods  *7
home appliances  *8	DIY goods  *9	jewellery  *10
stationery  *11	electronics  *12	books  *13

Na tomto odkazu najdete například zboží, které nabízí John Lewis na londýnské Oxford Street.

Kde najít jaký sortiment, se dozvíte na ceduli floor plan nebo floor guide. Pochopitelně má každý dům zboží jinde, ale něco mají přece jen společného.

V přízemí najdete většinou parfémy (perfumes) a v suterénu pak food hall, což jsou buď luxusnější potraviny (jako je prodejna Waitrose u John Lewis) nebo přímo prodejna s delikatesami (delicatessen/ˌdelɪkə'­tesn//ˌdelikə'tes­n//ˌdelɪkə'tes­n//ˌdelikə'tes­n/), jakou má například Harrods.

Situace v Británii

Ale vrhněme se již na slibované britské reálie. Ve Spojeném království je situace totiž značně odlišná od České republiky a historie britských obchodních domů sahá až do 19. století.

Mnoho z dnes již slavných obchodních domů založil jeden člověk nebo pár nadšenců a začali třeba jen prodejem nějakých drobností na tržnici či v malém obchodě. Postupně se vypracovali a podnik rozšiřovali.

Historie britských obchodních domů obecně prošla značným vývojem a byla ovlivněna děním v Americe, ale hlavně v Paříži, která byla na konci 19. století považována za kolébku obchodních domů a udávala do jisté míry trendy.

Jako první obchodní dům vůbec se někdy označuje Harding, Howell & Co, který byl otevřen v Londýně již roku 1796. V roce 1820 byl ale zrušen. Jiné zdroje tento podnik nepočítají a uvádí až Austin's of Derry, který byl otevřen v roce 1830 v Severním Ir­sku.

Záleží na úhlu pohledu a na tom, co by správný obchodní dům měl prodávat. První domy prodávaly často jen oblečení, ale zakladatel jednoho z nejstarších obchodních domů údajně prohlásil, že prodává “anything from a pin to an elephant” ^*14 a slona údajně opravdu někomu prodal.

V polovině 19. století se pak začaly otevírat obchodní domy kromě Británie ve velkém také v Americe a Francii. Na začátku 20. století došlo k obrovskému rozletu a každé větší město v Británii mělo “svůj” obchodní dům. Tehdy totiž ještě nebylo běžné, že by měly obchodní domy více poboček.

Po válce a hlavně pak v 70. letech se menším obchodním domům přestávalo dařit. Bylo to dáno rozmachem mnoha jiných “trendy” obchodů a stále větší konkurencí na tomto poli. I tak však zůstává v Británii mnoho slavných obchodních domů, které jsou v provozu přes sto let.

Obchodní domy se však značně liší, pokud jde o “míru luxusu”. Asi to zní zvláštně, ale jistě víte, že Británie je hodně rozdělena na vrstvy od nejchudších po nejbohatší a právě luxusní domy z konce 19. století nebyly určeny pro nižší nebo střední třídu.

Na každém patře chodil dozorce (floorwalker), který se kromě dohlížení na zaměstnance staral o to, aby zákazníci byli “na úrovni” a když uviděl někoho, kdo podle vzhledu patřil mezi chudší vrstvu, jednoduše mu řekl, že jeho přítomnost v tomto domě není žádoucí. Stejný člověk pak dohlížel taky na to, aby si nakoupili a odešli. Brouzdání mezi zbožím nebylo žádoucí. Dnes se takovému zaměstnanci říká floor manager a dohlíží na zaměstnance, ale také pomáhá zákazníkům.

Výlet do historie

Pojďme si tedy nyní udělat malý výlet do historie, ve kterém se seznámíme s osmi věhlasnými obchodními domy, na jejichž jména můžete narazit při čtení britských knih či sledování filmů (nebo třeba reklam).

Jednotlivé obchodní domy si seřadíme podle data založení. Pod tímto letopočtem si ale nepředstavujte nějaké velké otevření (grand opening), protože někdy pouze označuje, kdy zakladatel začal s podnikáním.

Pozn.: Kliknutím na jednotlivá loga si otevřete webovou stránku daného obchodu.  ^*15

Některé možná překvapí, že jako první zde není uveden asi nejznámější londýnský Harrods. Na ten si musíte ještě pár let počkat. Nejstarší dosud otevřený obchodní dům, který je celosvětově známý, je asi Debenhams /'debənəmz//'debənəmz/ ^*16.

Založení tohoto obchodní domu se datuje do roku 1813, kdy vstoupil do hry William Debenhams. Ten se spojil s Williamem Clarkem, který již v roce 1778 otevřel svůj draper's (obchod s textilem). Společně pak založili obchod Clark & Debenhams. Označení Debenhams se začalo používat v roce 1905.

Obchodních domů Debenhams najdete v současnosti několik desítek, nejznámější je ten na Oxford Street otevřený v roce 1919. Nejsou jen v Británii a Irsku, ale mají taky franchise /'fræntʃaɪz//'frænčajz/ (franšíza, koncese) v mnoha jiných zemích (včetně České republiky).

Více si můžete přečíst na anglické Wikipedii.

Další slavný obchodní dům je Harvey Nichols /ˌhɑ:vi 'nɪk^əlz//ˌhávi 'nyk,lz/, který založil roku 1831 Benjamin Harvey. Přesněji řečeno, založil linen shop (obchod s prádlem a látkami) ^*17. Obchod ještě nenesl známé jméno. K tomu došlo až po jeho smrti, kdy si jeho manželka, která se starala o obchod, vzala do vedení zaměstnance Jamese Nicholse.

V roce 1889 byl původní objekt zbourán a na jeho místě postaven nový obchodní dům, který je až do současnosti známkou luxusu. V roce 1975 byla otevřena v pátém patře restaurace Harvey's, kde byla častým hostem i Princezna Diana.

Hlavní obchodní dům je v Londýně několik ulic od Harrods, ale má obchody i v Leedsu, Edinburghu, Birminghamu, Manchesteru a Bristolu. Najdete ho však i jinde ve světě, například v Saudské Arábii nebo Hong Kongu.

Více na anglické Wikipedii.

A nyní se již konečně dostáváme asi k světově nejznámějšímu obchodnímu domu Harrods /'hærədz//'hærədz/. Jeho historie sahá až do roku 1834, ale na současném místě na Brompton Road v londýnské čtvrti Knightsbridge byl otevřen až v roce 1905.

Obchodní dům zabírá 20.000 m2 a prodejní plochy mají rozlohu 90.000 m2. S jeho rozlohou a počtem 330 oddělení jde v současnosti o největší obchodní dům v Evropě.

V současné době patří tento obchodní dům do seznamu nejvyhledávanějších turistických atrakcí. Kdo si chce odnést nějaký praktický suvenýr, určitě zavítá do slavné food hall, kde se dají sehnat delikatesy všeho druhu. Nejpraktičtější na zabalení do kufru je určitě čaj. Toho má Harrods nepřeberné množství.

O jeho bohaté historii se více dočtete na Wikipedii.

Další slavný obchodní dům je House of Fraser /'freɪzə//'frejzə/, který má v současnosti přes 60 domů v Británii a Irsku. Byl založen v Glasgow roku 1849 pod názvem Arthur and Fraser, později se přejmenoval na Fraser & Sons.

Patří mezi ty hodně luxusní a drahé, ale na druhou stranu má často až neuvěřitelné slevy. Je však otázkou, zda se zboží za původní cenu někdy prodávalo. Tento obchodní dům totiž často prodává svoje exluzivní značky, které jinde neseženete, proto cenu nemůžete porovnat.

Více opět na Wikipedii.

Dále zde máme John Lewis /'lu:əs//'lúəs/ založen roku 1864. Stejně jako většina obchodních domů se zaměřuje na velice širokou škálu zboží od oblečení, přes nábytek, bytové doplňku, elektroniku, parfémy, až třeba po hračky.

K tomuto obchodnímu domu již mnoho let neodmyslitelně patří síť supermarketů Waitrose ^*18. Jejich obchody s potravinami najdete jak ve spodní části mnoha obchodních domů John Lewis, tak je najdete i samostatně. Waitrose se řadí mezi luxusnější potraviny a je konkurencí spíše potravin Marks and Spencer než třeba Tesco.

V roce 1925 představili slogan “Never Knowingly Undersold”, který se používá dodnes. Zajímavostí je, že jeho interpretace mate nejen turisty navštěvující jejich obchody, ale také rodilé Brity. Má totiž znamenat, že se snaží mít ceny zboží nižší než konkurence. To vyjadřují pomocí slovíčka “undersell”, které je však definováno sell goods for lower prices than competitors ^*19, a proto mnoho zákazníků může vnímat jejich slogan jako pravý opak. Tedy že nikdy vědomě neprodávají za nižší ceny než konkurence.

Obchodní dům Liberty /'lɪbəti//'libəty/ není nejstarší (byl založen roku 1875), ale rozhodně tak působí. Udržuje si totiž svou “tradiční” image hlavně vzhledem. Na obrázku se můžete podívat, že jejich prodejna opravdu působí jako z jiného století.

Na jeho exkluzivitě se jistě také podílí fakt, že tento obchodní dům má jen jedinou prodejnu a to v Londýně (stejně jako například Harrods).

Více na Wikipedii.

Z dnešní osmičky obchodních domů je Marks and Spencer /ˌmɑ:ks ənd 'spensə//ˌmáks ənd 'spensə/ jeden z nejznámějších. Občas o něm Češi ví víc, než o super-slavném Harrods. Je to dáno hlavně tím, že jejich prodejny najdete i v České republice. První prodejnu u nás otevřel v Praze roku 1996.

Marks and Spencer byl založen roku 1884 a dnes se mezi Brity setkáte spíše s kratším označením, jako například M&S /ˌemən'es//ˌemən'es/, Marks, Marks's nebo Marks and Sparks.

To, že se Marks zaměřuje na prodej oblečení, jistě mnohé nepřekvapí. Mnohé však může zarazit, že zde koupí i doplňky do domácnosti, nábytek, nádobí či jídlo. A to nejen sušenky a čokolády, ale potraviny denní potřeby, jako třeba mléko či chleba. Marks je totiž plnohodnotný obchodní dům se všemi odděleními, které byste v takovém obchodě hledali (včetně plnohodnotné prodejny potravin). Vše prodává pod svou vlastní značkou.

Potraviny ostatně začali prodávat v omezené míře i u nás. Již před mnoha lety jste u nás mohli v některých prodejnách nakoupit například sušenky a čaje. Pak přidali pečivo z vlastní pekárny a loni pak běžné potraviny. Můžete tedy vyzkoušet pravé britské mléko, maso, nebo zeleninu. Seženete zde také ingredience do anglických receptů, které u nás nejsou běžně dostupné, jako třeba double cream nebo creme fraiche.

Marks založili roku 1884 pánové Michael Marks (imigrant z tehdejšího ruského Polska) ^*20 a Thomas Spencer (pokladní z Yorkshire). Přesněji řečeno, Michael Marks otevřel roku 1884 stánek Penny Bazaar na tržišti v Leedsu, kde prodával vše za 1 penny. Thomas Spencer se k němu přidal o 10 let později.

Historie tohoto obchodního řetězce je velice bohatá a často se používá i v učebnicích angličtiny. Více si můžete přečíst na Wikipedii.

Pokud vás příběh Markse opravdu zajímá, doporučujeme i starší článek v češtině ze serveru E15.

Historie obchodního domu Selfridges /'selfrɪdʒəz//'selfridžəz/ nebo Selfridge & Co. sahá do roku 1909, kdy bohatý Američan Harry Gordon Selfridge otevřel v pompézním stylu obrovský dům na Oxford Street (v části, kde tehdy ještě nebylo mnoho obchodů). Během let se dům ještě rozrostl a stejně tak se rozrostla i Oxford Street. Nyní je po Harrods druhý největší.

Gordon Selfridge byl v mnoha pohledech vizionář. Zavedl sezónní slevy, prodej parfémů a kosmetiky na pultech (dříve se toto zboží nevystavovalo) a tvrdí se, že zavedl slogan the customer is always right ^*21. Ten se používal často v inzerci, na které Selfridge rozhodně nešetřil.

Osud samotného Gordona Selfridge však nebyl nejšťastnější. Po smrti své ženy se vrhl na hazard a vydržoval si spoustu žen. Byl vyhozen z představenstva svého vlastního obchodního domu a nakonec mu byl zakázán i vstup do tohoto obchodního domu.

Historie je opět bohatá, o čemž si můžete přečíst na Wikipedii. V roce 2013 pak britská televize začala vysílat seriál Mr Selfridge, který už má dvě série. Jedná se o smyšlený příběh, avšak na reálných základech. Jako předloha seriálu posloužila kniha Shopping, Seduction & Mr Selfridge.

---

Tímto naše vyprávění končí. Pokud vás tato oblast zajímá více, kromě mnoha odkazů na Wikipedii doporučujeme také článek The decline of the British department store.

Přepis bublinkové nápovědy: