Pleteme si: chtěl bych / chtěl jsem

Vydáno dne 11.10.2020

Studenti občas místo “chtěl jsem” říkají “chtěl bych”, což značně mění význam.



Pleteme si: chtěl bych / chtěl jsem

Dnes upozorníme na chybu, kterou poměrně často dělají začátečníci i mírně pokročilí studenti. Jde o rozdíl mezi českým chtěl bych a chtěl jsem.

Ve hře tedy budou slovesa would/'wʊd/ a want/'wɒnt/. Pokud se podíváme na to, v jakém pořadí se studenti učí pracovat s těmito slovesy, nejprve se naučí want, pak minulá čas wanted a pak spojení would like:

want

Sloveso want/'wɒnt/ patří do naprosto základní slovní zásoby a znamená chtít.

want a new car. = Chci nové auto.
want to go home. = Chci jít domů.

wanted

Je to pravidelné sloveso, proto minulý čas vytvoříme pomocí přípony -ed.

wanted something to eat. = Chtěl jsem něco k jídlu.
wanted to stay there. = Chtěl jsem tam zůstat.

would

Modální sloveso would/'wʊd/ vyjadřuje české bych, bychom apod. Ovšem studenti se ho většinou učí nejprve ve vazbě “would like”, která znamená rád bych nebo chtěl bych.

would like a new car. = Chtěl bych nové auto.
would like to go home. = Chtěl bych jít domů.

Všimněte si, že v příkladových větách používáme pouze první osobu a pouze oznamovací věty. Chyba, o které se v tomto článku budeme bavit, se totiž většinou týká pouze oznamovací první osoby.

Sloveso would dělá studentům problémy i jinde, proto doporučujeme články WOULD LIKE (dal bych si, rád bych) a taky WOULD / COULD / SHOULD.

chtěl bych X chtěl jsem

U studentů se ovšem často stává, že všechnu tuto teorii zvládají pasivně poměrně dobře, ale přesto při vyprávění řeknou například tuto větu:

would like to go on holiday last month, but I decided to stay at home.
Chtěl bych jet minulý měsíc na dovolenou, ale rozhodl jsem se zůstat doma. – (tato věta je nesmysl)

Proč takové chyby studenti dělají? První problém je, že začátečníci obecně často zapomínají při vyprávění používat u sloves jejich minulý čas (tuto chybu dělají obecně u všech sloves). Překládají si totiž věty z češtiny – student chce například říct “díval jsem se”, vzpomene si na infinitiv look, ale už jaksi zapomene na koncové -ed (případně nepravidelný minulý tvar).

To se dá u začátečníků jistě pochopit, ale mírně pokročilí studenti, kteří obecně minulé časy sloves zvládají, si v rychlosti neuvědomí, že je v češtině velký rozdíl mezi “chtěl bych” a “chtěl jsem”. A jelikož mají naučenou frázi would like, používají ji i v minulém čase.

Problém zde může být i to, že modální sloveso would vlastně tvar minulého času nemá, proto si studenti myslí, že se v přítomnosti i v minulosti používá stejně. A ve finále by je vlastně ani nenapadlo použít sloveso want. Proto pozor:

wanted to go home yesterday. = Chtěl jsem jít domů (včera).
would like to go home now. = Chtěl bych jít domů (teď).

Tuto chybu nedělají studenti při vyprávění o přítomnosti nebo budoucnosti. Pokud chtějí říct, že by rádi něco udělali, použijí správně would like. Problém nastává, pokud chtějí říct, že něco chtěli udělat. Často používají chybně opět would like.

Zkuste si nyní přeložit do angličtiny několik náhodně vybraných vět (překlad najdete v žárovce):

Přepis bublinkové nápovědy: