Vydáno dne 06.05.2020
K čemu slouží anglický budoucí průběhový čas a jak se tvoří.
Průběhový aspekt (vid) sloves je něco, co se objevuje ve všech anglických časech i dalších strukturách. Vedle přítomného průběhového času, minulého průběhového času, předpřítomného průběhového času apod. máme i budoucí průběhový čas (anglicky the future continuous nebo the future progressive).
Pro jeho pochopení je dobré dobře znát tvoření i použití přítomného průběhového času (více zde) a minulého průběhového času (více zde).
Stejně jako všechny ostatní průběhové časy, i budoucí průběhový se skládá ze slovesa být a přítomného příčestí významového slovesa (tedy slovesa s koncovkou -ing). V tomto případě bude sloveso být v budoucím čase. Porovnejte:
Přítomný průběhový: I'm listening to music.
Minulý průběhový: I was listening to music.
Budoucí průběhový: I will be listening to music.
Ve všech větách (ve všech osobách) v budoucím průběhovém čase tedy bude: will be -ing (will be talking, will be sleeping, will be watching, will be sitting, will be taking…)
Otázka a zápor se vytváří stejně, jak jsme u budoucího času zvyklí:
Místo will se někdy používá i sloveso shall. V dnešní angličtině to ale není moc běžné. Více naleznete v článku Pomocné sloveso SHALL.
Průběhové tvary se často používají pro děje, které v nějaký okamžik právě probíhají (začaly před ním a pokračují i po něm). Porovnejte:
Přítomný průběhový: At the moment the kids are sleeping. – v tento moment to probíhá Minulý průběhový: At 6 o'clock the kids were sleeping. – v ten moment to probíhalo Budoucí průběhový: At 6 o'clock the kids will be sleeping. – v ten moment to bude probíhat
Podívejte se na další příklady
This time next week I'll be lying on the beach.
John won't be here at 8. He'll be taking his mom to the airport.
When the movie ends, I'll be waiting for you in front of the theater.
Good luck with the interview tomorrow. I'll be thinking of you.
He's very ambicious. In five years, he'll be running his own company, I think.
I'm not going to the party tomorrow. I'll be studying all day.
V otázce či záporu by to bylo např.:
What will you be doing in ten years' time?
She won't be waiting for you when you get home.
Jaký je tedy rozdíl mezi budoucím prostým a budoucím průběhovým časem? Porovnejte:
We'll have dinner at 6 o'clock. – v 6 hodin to začne, navečeříme se
We'll be having dinner at 6 o'clock. – v 6 hodin to už bude probíhat, začne to někdy před šestou, skončí to po šesté
He will cook dinner when she comes home. – až ona přijde, on uvaří, teprve potom začne
He will be cooking dinner when she comes home. – až ona přijde, on bude právě vařit, bude uprostřed té činnosti
Budoucí průběhový čas se někdy používá také v případech, kdy mluvíme o tom, že něco je nějak naplánované nebo dané a je to už v danou chvíli trochu mimo naši kontrolu.
Don't worry about us. Besides, we'll be leaving soon, anyway.
I'll be seeing him tomorrow morning, so I can ask him for you if you want.
They will be staying at the Four Seasons.
I bet he'll be knocking on the door any minute.
Don't worry, the bus will be stopping soon.
Často se jedná o zdvořilé (někdy až moc zdvořilé) otázky na něčí plány:
Will you be visiting your friend Steven while you are in London?
Will you be taking the car?
Will you be needing me this weekend?
Will you be joining us, madam?
How long will you be using the equipment?
Pokud se naučíte výše uvedená pravidla, nezapomínejte na to, že stavová slovesa (to jsou ta, která popisují stavy a nikoliv činnosti), se v průběhových časech nepoužívají.
Výjimkou jsou výše uvedené zdvořilé otázky, kde lze průběhový čas použít i u stavových sloves want a need. Více viz článek I'm loving, I'm liking, I've been wanting….
Ukázali jsme si, že se budoucí průběhový čas používá především tehdy, když potřebujeme vyjádřit, že nějaká činnost bude v nějaký konkrétní moment právě probíhat.
Existují i další případy použití, jako např. akce, které jsou naplánované nebo věci, které nemůžeme ovlivnit (vždycky se tak dějí apod.) V těchto případech by se ale nic nestalo, kdybychom zvolili jiný způsob vyjádření budoucnosti (např. přítomný průběhový čas, přítomný prostý čas apod.) Rozdíl mezi takovými větami je často jen nepatrný.