Znělé a neznělé souhlásky na konci slov

Vydáno dne 23.07.2020

Znělé a neznělé souhlásky v angličtině a jejich výslovnost na konci slov. (upravený článek z roku 2009)



Znělé a neznělé koncové souhlásky

Častou chybou, kterou čeští studenti angličtiny dělají, je špatná výslovnost koncových znělých a neznělých souhlásek. V tomto článku se naučíme, jak koncové slabiky číst správně a upozorníme na další jevy, které se znělosti a neznělosti týkají.

Znělé a neznělé souhlásky

Nejprve si řekneme, co to znělé a neznělé souhlásky jsou. Je to jednoduché. Pro výslovnost znělých souhlásek (voiced consonants) je zapotřebí hlasivek, pro výslovnost neznělých souhlásek (voiceless consonants) hlasivky vlastně nepotřebujeme, zůstávají v klidu. Přehled anglických hlásek naleznete zde. My se nyní budeme zabývat jen těmi souhláskami, které mohou být na konci slov.

Znělé souhlásky jsou:

Pozn.: Znělé souhlásky jsou ještě např. /j/, /w/, a u prostřed slov také /h/, ale tyto hlásky se neobjevují na konci slabik a do tohoto článku tedy nepatří.

Neznělé souhlásky jsou:

Zásadní pro nás budou dvojice hlásek, které se od sebe liší jen svojí znělostí:

Zkuste si tyto dvojice vyslovit. Uvidíte, že technika výslovnosti je vždy u obou stejná, liší se skutečně jen tím, že na ty znělé potřebujete hlas, na neznělé nikoliv.

Koncové souhlásky

Nyní přichází hlavní důvod, proč je tento článek tak důležitý. V češtině totiž na konci slov vyslovujeme znělé hlásky nezněle:

Tak je to ale v češtině. Pokud tento fonetický jev aplikujeme i na angličtinu, dopustíme se obrovské chyby. V angličtině se koncové znělé hlásky vyslovují zněle!

Špatnou výslovností totiž snadno uděláte ze slovíčka slovíčko zcela jiné. Porovnejte:

Pozn.: Neznáte-li některé ze slovíček, jeho význam snadno zjistíte tak, že si na slovíčko dvakrát kliknete a přečtete si slovníkové okénko, které se samo objeví.

Předcházející samohláska

Na výše uvedených příkladech jste si možná všimli toho, že se od sebe neliší jen koncová souhláska. Hláska na konci slova totiž ovlivňuje délku předcházející samohlásky (či dvojhlásky). Znělá souhláska předcházející samohlásku prodlužuje, zatímco neznělá ji zkracuje. Podívejte se ještě jednou na tento příklad:

Ve fonetickém přepisu je u obou těchto slov stejná samohláska, ale sami jistě slyšíte znatelný rozdíl v její délce. U slova dog je to tedy pořád krátké /o/, je však delší, než to ve slově dock.

To stejné platí pro dlouhé samohlásky. Porovnejte například délku samohlásky I v těchto čtyřech slovech:

Možná jste poznamenali, že pro krátké i je v anglické fonetice jiný znak než pro dlouhé i. Tomu se věnujeme v článku Výslovnost: měkké /i/ a tvrdé /I/ v angličtině. Zde si všimněte hlavně její délky.

U dvojhlásek je tomu stejně:

Závěrem

V tomto článku jsme se seznámili s rozdílem mezi znělými a neznělými souhláskami, především s tím, jak se tyto hlásky vyslovují na konci slova. Se znělostí a neznělostí souvisí daleko více věcí, jako např. výslovnost koncovek -ed či -es (více zde). Cílem tohoto článku bylo upozornit vás na jednu z nejčastějších chyb českých studentů a naučit vás se takovým chybám vyhnout.

Přepis bublinkové nápovědy: