Silent E (Nevyslovované koncové E) podruhé

Vydáno dne 09.02.2014

V minulém článku o Silent E jsme si řekli pár věcí, které nám mohou pomoci s výslovností mnoha jednoslabičných slov. Dnes se podíváme na slova končící R, W a H, která se z předchozích pravidel poněkud vymykají.



Silent E

(nevyslovované E na konci slov) – podruhé

V předchozím článku (Silent E (nevyslovované koncové E)) jsme si řekli, co děje s výslovností jednoslabičných slov se samohláskou uprostřed, pokud je či není na konci přidané -E. Toto -E je sice nevyslovované, ale dokáže podstatně změnit výslovnost jednotlivých slov. Dnes se podíváme, jak se chovají slova končící na -R/-RE (případně -W, -H).

Neukázněné písmeno R

V minulém článku jste viděli, jak se mění výslovnost v závislosti na prostřední samohlásce a až na pár výjimek šlo o celkem obecně použitelná pravidla výslovnosti. Jedno písmeno se nám ale na konci příkladových slov neobjevovalo – R. V čem je R zvláštní?

Anglické R se vyslovuje jakoby s horkou bramborou v puse, takže nevibrujete jazykem o patro jako v češtině, viz článek THINK or SINK: Výslovnost hlásek ð / θ. V britské angličtině *1 se R vyslovuje jen tehdy, následuje-li po něm samohláska (např. drink). Následuje-li souhláska (např. morning), nebo je-li na konci slova (např. sister), R se nevyslovuje. V americké angličtině se R vyslovuje vždy (tzv. rhotic R), tento zvuk ale ve srovnání s češtinou vzniká v hrdle a nikoli kmitáním jazyka. Nás teď zajímá ono R na konci.

Ať už používáme britskou nebo americkou výslovnost, vždy platí, že výslovnost slov s koncovým -R/-RE je jiná než výslovnost podobných slov končící jinými souhláskami. Zkuste si porovnat car a cat nebo bare a bake.

Teď ale už k věci. Podívejte se níže, jak vyslovovat slova končící -R/-RE. Pro jistotu opakujeme, že jde pouze o slova jednoslabičná.

CAR x CARE

Slova s A uprostřed končící na -R vyslovujeme s /a:/ (v americké angličtině /a:r/), pokud přidáme koncové -E, výslovnost se změní na // (v americké angličtině /er/).

/a:/ //
car/'kɑ:/ care/'keə/
bar/'bɑ:/ bare/'beə/
far/'fɑ:/ fare/'feə/

Stejně se vyslovují i další slova s A uprostřed, nap­ř.:

Výjimka:

HER x HERE

Slov s E uprostřed končící -R/-RE je jen pár, takže u některých těžko říct, co je pravidelná výslovnost a co výjimka.

Slova s -ER vyslovujeme s /ɜ:/ (v americké angličtině /ɜr/). Slova končící -ERE mají vyslovnost s /ɪə/ (americká /ɪr/) nebo // (americká /er/).

Slova z této skupiny:

Výjimka:

SIR x SIRE

Podobných slov, stejně jako u předešlé skupiny, existuje velmi málo. Výslovnost je /ɜ:/ (americké /ɜr/) pro -IR a /aɪə/ (americké /aɪr/).

Slova z této skupiny:

FOR x MORE

Slov s -OR/-ORE také mnoho nenajdeme. Vyslovujeme je všechny s /ɔ:/.

Slova z této skupiny:

FUR x PURE

Ani v této skupině není mnoho slov. Slova končící -UR se vyslovují s /ɜ:/ (americké /ɜr/), slova s -URE s /jʊə/ či /ʊə/.

Slova z této skupiny:

Ne-souhláskové písmeno W

Písmeno W vlastně není souhláskou (tomu napovídá i jeho označení “double U”), proto se na něj nevztahují pravidla vytyčená v předchozím článku.

V angličtině se vyskytují pouze slova končící na -AW, -EW a -OW. Slova končící -EWE, -IW/-IWE a -UW/-UWE angličtina nemá.

Jak se vyslovují slova končící -AW a -OW se dozvíte v článku Výslovnost -AW-.

Jediná dvě anglická slovo končící -AWE a -OWE jsou samotná awe/'ɔ:/ a owe/'əʊ/OWE, jejichž výslovnost se ale rovněž řídí pravidly popsanými ve výše zmíněném článku.

Zbývá nám upřesnit si výslovnost slov končících -EW:

Všimněte si, že valnou část této skupiny tvoří minulé tvary sloves

Výjimka:

Divné písmeno H

Poslední ze “zlobivých” koncových písmenek je H. Nebudeme se pouštět do rozsáhlé lekce z fonetiky, nicméně zjednodušeně lze říci, že H se nechová jako souhláska a jeho výslovnost se spíš řídí okolními hláskami. Předchází-li mu tedy samohláska, tak s ní jaksi “splyne”, přičemž však ovlivní její výslovnost.

Mluvíme teď ovšem pouze o slovech končících -AH, -EH, -IH, -OH a -UH. Slova zakončená H + silent E se v angličtině nevyskytují (pokud nějaké takové najdete, jde ve skutečnosti o -CHE, -PHE či -THE).

Setkáte-li se s nějakým jednoslabičným slovem končícím H, většinou se vyslovuje podle předcházející samohlásky, tedy -AH /ɑ:/, -OH /əʊ/, -UH /ʌ/. Drtivá většina těchto slov jsou ale citoslovce nebo slova, která běžně nepotkáte – pro zajímavost si je ale uvedeme:

Možná si říkáte, proč tedy vůbec H na konci těch slov píšeme, když ho vůbec nečteme? H mění výslovnost slabiky. -BA, -BO, -BU apod. by se všechno četlo //, kdežto -BAH, -BOH, -BUH se bude číst /ba/ (či /bɑ:/), /bəʊ/ a //.

Překlad:
  1. tzv. Received Pronunciation – to je taková ta výslovnost, kterou nikdo ve skutečnosti nemluví, ale každý jí rozumí, proto se používá např. v televizi, BBC a pod.
Přepis bublinkové nápovědy: