Přítomný čas prostý - present simple

Jedná se o jeden z nejzákladnějších časů, se kterým se student setká hned při začátcích svého studia. Většinou není problém ho pochopit, potíže nastávájí až se znalostí dalších časů, kdy se najednou vyskytne otázka: Který čas mám vlastně použít, když jich je tolik? Dnes si ukážeme, jak se tento čas tvoří a kdy se používá.
Na konci článku naleznete odkazy na několik testů, kde si můžete procvičit použití přítomného prostého a průběhové. (Článek o základech průběhového času se připravuje, informace o něm pro pokročilejší studenty najdete v článku Přítomný průběhový čas.)

Tvoření

Základem toho, abychom mohli nějaký čas používat, je znalost jeho tvorby. U přítomného prostého je to poměrně jednoduché. V kladné větě si vystačíme s tvarem slovíčka, jak jej najdeme ve slovníku (čili infinitiv bez to).

I do, I write, I read, I sleep, I dream
you do, you write, you read, you sleep
we do, we write, we read, we sleep, we dream
they do, they write, they read, they sleep, they dream

Pouze ve třetí osobě jednotného čísla (he, she, it) se na konec slovesa přidává přípona -s (-es u slov končících na -s, -sh, -ch, -x - pro více informací a příkladů viz článek Pravopisné změny)

he does, he writes, he reads, he sleeps, he dreams
she goes, she speaks, she likes, she wishes, she watches
it happens, it starts, it ends, it sounds, it pushes

Zápor

Zápor se tvoří pomocí pomocného slovesa do, záporky not a infinitivu bez to. Ve třetí osobě jednotného čísla nesmíme zapomenout, že sloveso do má tvar does.
Pomocné sloveso a záporka se dají stáhnout do tvaru: don't nebo doesn't.

I don't do, I don't write, I don't sleep
you don't speak, you don't go, you don't like
we don't sing, we don't work, we don't dance
they don't walk, they don't jump, they don't run

he doesn't do, he doesn't write, he doesn't speak
she doesn't dance, she doesn't work, she doesn't jump
it doesn't work, it doesn't happen, it doesn't sound

Otázka

Otázku také tvoříme pomocí pomocného slovesa, které dáme na začátek věty (případně za tázací zájmeno - záleží na typu otázky), za pomocným slovesem následuje podmět a pak infinitiv významového slovesa bez TO. I zde platí, že sloveso DO má pro 3. osobu jednotného čísla tvar does .

Do you live in Prague? Do you speak English?
Do we write letters every morning? Do we sing songs at the parties?
Do they work at the office? Do they sleep every night?

Does he go to the disco every weekend? Does he go out with her?
Does she live in London? Does she like this ice cream?
Does it work well? What does it look like?

Použití

Přítomný čas prostý je jeden z nejčastěji používaných časů, používá se především v těchto případech:

Všeobecná pravda

Pokud chceme vyjádřit nějaký fakt, všeobecnou pravdu, skutečnost. Něco nějak je a nezáleží na tom, jestli zmíněná činnost probíhá právě v tuto chvíli:

Nurses look after patients in hospitals. - prosté sdělení, že úkolem zdravotních sester je péče o pacienty a vůbec nezáleží na tom, jestli se o pacienty starají právě v tuto chvíli
oproti tomu
My friend is looking after my son. - zde je naopak důležité, že se kamarád/ka stará o syna právě v tuto chvíli, běžně to nedělá, je to jen výjimečná výpomoc.

Další příklady:

The earth goes around the sun.
Jack is a lawyer.
I don't smoke.
He comes from Canada.

Opakovaný děj

Přítomný prostý se dále používá pro vyjádření opakovanosti děje, opět platí, že nezáleží, jestli děj probíhá právě teď. V této spojitosti se často používá: often, always, usually, every morning (evening, month), at the weekends, once a day, twice a week atd.

I get up at 6 o'clock every weekday.- z věty vyplývá, že pravidelně každý všední den vstávám v šest ráno. Věta ale může být klidně vyslovena o víkendu, kdy si ráda přispím.

Další příklady:

He goes to the cinema every weekend.
She attends an English course on Mondays.
I go to the dentist twice a year.

Opakovanost děje velmi úzce souvisí s otázkami: Jak často....?/How often...?. I v nich samozřejmě použiváme prostý přítomný čas.

How often do you go to school?
How often does he swim?
How often do you visit her?

Sliby, omluvy atd.

Malinko komplikovanější může být použití přítomného prostého v případech, kdy něco slibujeme, radíme, souhlasíme s něčím apod. I zde se totiž používá prostý čas, i když slibujeme v momentě, kdy mluvíme, což studentům dělá občas zpočátku potíže.
Jedná se především o věty typu:

I promise I will not do it again.
I agree.
What do you advise me?
I refuse to go there.
He intends to join us.

Jízdní řády

Přítomný prostý čas se také může použít pro vyjádření budoucnosti. Pouze však pokud mluvíme o jízdních řádech, časových plánech atd. V těchto případech se totiž zmiňujeme o ději, který probíhá pravidelně (vlaky jezdí podle jízdního řádu každý den), ale my ho subjektivně vnímáme jako budoucnost (protože vlakem pojedeme pouze zítra a jindy nás nezajímá, kdy jede).
Poznámka: Tato gramatika je určena pokročilejším studentům.

The train leaves Prague at 3 p.m. and arrives in Brno at 6 p.m.
The film begins at 8 p.m.
When does the plane take off?

---

Mezinárodní letní soustředění s intenzivní výukou anglického jazyka
Pro žáky základních a středních škol, výuka rodilými mluvčími, více než desetiletá tradice.