TIPPING = dávání spropitného

Jeden z významů slovíčka TIP je spropitné nebo dávat spropitné. Pojďme si tedy říct něco o tom, jak to chodí v cizině.

Dalo by se říct, že klíčový výraz spojený se spropitným je service charge = poplatek za služby (za obsluhu).

V některých zemích je zákonem dáno, že tento poplatek musí již být zahrnut v ceně jídla či pití (jako například u nás).

V jiných zemí tomu tak být nemusí, proto se můžete setkat s otázkou, kterou položí host číšníkovi: "Is the service charge included?"

Pokud číšník odpoví, že ano, technicky vzato nemusíte nechat spropitné. Na druhou stranu se však očekává, že pokud jste byli spokojeni s obsluhou, nějaké spropitné necháte. Obvykle kolem 10%.

Pokud však číšník odpoví záporně, oznamuje vám vlastně, že cena, kterou vidíte na účtu je pouze cena za jídlo a číšník by rád za své služby dostal spropitné (od 10 do 20%).

V Británii a Americe se dokonce můžete občas setkat s tím, že si obsluha spropitné naúčtuje automaticky, tzn. že na účtu budete mít sečteny všechny položky a pod nimi položku service charge (většinou 15%) a od vás se očekává, že zaplatíte celkovou cenu.

Většinou to však platí pro skupinu šesti a více lidí, se kterými má obsluha více práce. Někdy však tuto přirážku platíte automaticky, i když jste třeba u stolu jen ve dvou.

S tímto systémem vybírání spropitného se dokonce můžete občas setkat i u nás v Praze. Například v restauraci Radost FX, kam chodí mnoho cizinců.

Výše zmíněná pravidla platí u restaurací s obsluhou u stolu. Pokud si objednáváte na baru (ať už pití, nebo v Británii i jídlo), neobsluhuje vás vlastně u stolu číšník, proto je spropitné nižší.

Na baru můžete často najít sklenici nebo misku s nápisem TIPS, kam můžete dát vrácené drobné. Pokud takovou nenajdete a nechcete zpět od barmana drobné, můžete říct jednoduché Keep the change = Nehce si drobné.

Více se o spropitném dočtete na anglické Wikipedii.