Rozkazovací způsob v angličtině

Rozkazovací způsob v angličtině

V tomto článku se dozvíte, jak se v angličtině tvoří a používá rozkazovací způsob, čili tzv. imperativ. Naleznete zde základy, ale i rozšíření pro pokročilejší studenty.

Druhá osoba – ty, vy

Kladný rozkazovací způsob je možná na anglické gramatice to nejsnadnější. Pro jeho vytvoření používáme pouze základní tvar slovesa, nic víc.

jít – go		běž – go
otevřít – open		otevři – open
mít – have		měj – have
být – be		buď – be

Takto je to u všech významových sloves. Navíc není rozdíl v rozkazech pro jednotné a množné číslo. ‘Pojď sem’ se tedy řekne stejně jako ‘pojďte sem’

Come here! ^*1 – pojď / pojďte
Help me! ^*2 – pomoz / pomozte
Open the door, please. ^*3 – otevři / otevřte
Go home. ^*4 – běž / běžte
Have a good weekend. ^*5 – měj / mějte

Vykřičník píšeme pouze u velmi důrazných rozkazů. Většinou postačí za větou tečka.

Záporný rozkaz je téměř stejně jednoduchý jako ten kladný. Před základní tvar slovesa přidáme pomocné sloveso don't/'dəʊnt/­/dount//'doʊnt//­dount/ a záporný rozkaz je hotov.

Go! (běž) → Don't go! ^*6 (nechoď)
Speak! (mluv) → Don't speak! ^*7 (nemluv)

Opět stejně vypadá rozkaz pro jednu osobu nebo pro více lidí:

Don't cry! ^*8 – neplač / neplačte
Don't be mad. ^*9 – nezlob se / nezlobte se
Don't worry. ^*10 – nedělej/nedělejte si starosti
Don't stop the music. ^*11 – nevypínej/nevy­pínejte

Pokud bychom chtěli vytvořit zápor slovesa do/'du://dú//­'du://dú/, budeme postupovat stejně. Pouze přidáme pomocné don't:

Don't do it! ^*12 

Zdůraznění rozkazu

Podmět se v těchto rozkazovacích větách obvykle nevyjadřuje. Občas se ale při zdůraznění setkáte s podmětem you, případně např. everybody, nobody apod.

No, you do it! ^*13
Don't you touch me! ^*14
Everybody stay where you are. ^*15
Don't anyone take it personally. ^*16 

Komu je určen rozkaz, se ale snadno vyjádří formou oslovení na konci či na začátku věty. Odděluje se čárkou:

Listen to me, son. ^*17
Rex, sit! Good boy! ^*18 

Zdůraznit rozkaz můžeme např. také slovíčkem always či never:

Always wash your hands after touching animals. ^*19
Never call me again. ^*20 

Pro zdůraznění lze v kladném rozkazu použít i pomocné sloveso do. Takový rozkaz potom v sobě má jistou naléhavost.

Do sit down. ^*21
Do be careful! ^*22 

O tomto použití pomocného do se dočtete také v článku Zdůraznění děje pomocí DO/DOES/DID.

Za imperativem může následovat i tázací dovětek will you či would you. Ten můžeme přeložit např. jako buď tak hodný či prostě jako ano.

Help me out, will you? ^*23
Be quiet for a minute, will you? ^*24
Don't be so loud, would you? ^*25 

Dovětek může být i záporný, čímž přidáme ještě více naléhavosti.

Come here, won't you? ^*26 

O tázacích dovětcích obecně se dočtete v článku Tázací dovětky (Question tags) 1.

První osoba množného čísla – my

Rozkaz pro první osobu množného čísla (pojďme, zastavme se…) se tvoří pomocí výrazu let's/'lets//let­s//'lets//let­s/, za kterým následuje opět základní tvar významového slovesa. Nejedná se tu vlastně o rozkazování, ale spíše o návrhy.

Let's go already. ^*27
Let's get married! ^*28
Let's go out sometime. ^*29
Let's be honest. ^*30
Let's go, guys. ^*31 

V záporu přidáme za let's zápornou částici not.

Let's not waste time. ^*32
Let's not make any rash decisions. ^*33 

V britské angličtině je přijatelné i přidání don't před let's:

Don't let's fight again. ^*34 = Let's not fight again. ^*35 

Jako tázací dovětek na konci věty se zde používá shall we.

Let's start, shall we? ^*36
Let's not argue, shall we? ^*37 

Výraz let's je vlastně spojení slovíček let + us, tedy doslova dovol nám. Pro návrhy se ale téměř vždy používá zkrácená forma. V nezkrácené podobě by se jednalo o žádost “dovol nám”. Porovnejte:

Let's stay here tonight. ^*38 – navrhuji (nám) to
Let us stay here tonight. ^*39 – žádám někoho o svolení

Třetí osoba – on, ona, ono, oni

Pomocí slovíčka let lze vytvářet jakési rozkazy i pro třetí osoby. V překladu potom můžeme použít např. slovíčko ať. Toto je běžné především ve formální angličtině, ale ne výhradně.

Let him walk you home after the movie. ^*40
I'm not afraid of them. Let them come! ^*41
I always do the dishes. Let Carl do it for a change! ^*42
Let there be light! ^*43 

V tomto případě již vůbec bez kontextu nelze rozeznat, kdy let označuje rozkaz/přání a kdy má doslovný význam ‘dovol’.

Let him do it. – Ať to udělá / Dovol mu, aby to udělal.

O slovíčku let se dočtete více v článku “Let me …”.

Závěrem

Na závěr ještě shrnutí:

2. osoba		Go. (běž/běžte)
		Don't go. (nechoď/nechoďte)
1. osoba mn.		Let's go. (pojďme)
		Let's not go. (nechoďme)
3. osoba		Let him go. (ať jde)
		Don't let him go. (ať nechodí)

Přepis bublinkové nápovědy: