Tázací dovětky (question tags) 1

Tázací dovětky (v angličtině question tags či tag questions) jsou krátké otázky, které se připojují k oznamovacím větám. Používají se proto, aby se mluvčí ujistil, že to co říká, je skutečně pravda. I v češtině jsou tázací dovětky běžné. Vypadají např. takto:

Včera jsi nebyl doma, viď?
Moc jim to nejde, viďte?
Ještě nemáte hlad, že ne?
Ty se nudíš, že jo?

Tázací dovětky v angličtině

V angličtině máme vlastně dvě možnosti. V hovorové angličtině se jednoduše používá dovětek right.

This one is better, right? ^*1
We have plans for tomorrow night, right? ^*2  

Daleko častější a univerzálnější možnost (používá se v neformálním i formálním stylu) je gramatický dovětek, který zrcadlí strukturu hlavní věty. V tomto typu dovětku použijeme podmět (vyjádřený osobním zájmenem) a pomocné sloveso (konkrétně tzv. operátor, tedy sloveso, které se v daném čase používá pro tvorbu otázky).

Základním pravidlem je:

• je-li věta kladná, dovětek bude záporný
• je-li věta záporná, dovětek bude kladný

Kladná věta, záporný dovětek

Pojďme se tedy podívat na první skupinu. Jako příklad použijeme třeba věty:

John is hungry.
John likes pizza.

Je to kladná věta, dovětek tedy musí být záporný. Jako pomůcku se můžeme podívat, jak by vypadaly záporné otázky:

Isn't he hungry?
Doesn't he like pizza?

Pozn.: Pozor na význam záporných otázek, který je jiný než v češtině. Více v článku Záporné otázky v angličtině.

Jako dovětek použijeme jen pomocné sloveso a osobní zájmeno, takže celé věty potom budou:

John is hungry, isn't he? ^*3
John likes pizza, doesn't he? ^*4  

Podobně bychom postupovali v případě jiných sloves a časů.

Steve is working tonight, isn't he? ^*5
You're talking about me, aren't you? ^*6
He speaks a little Swedish, doesn't he? ^*7
You think I took your money, don't you? ^*8
You guys went to school together, didn't you? ^*9
He's going to take the offer, isn't he? ^*10
He'll be back, won't he? ^*11 (he will → won't he) ^*12
Laura sure can dance, can't she? ^*13  

Částice not se zde používá ve staženém tvaru. S nestaženou formou se setkáte spíše ve formálním projevu. Důležité potom je, že not se umístí až za osobní zájmeno:

It's rather difficult, is it not? ^*14 (nikoliv is not it)

Je-li v hlavní větě I am, v dovětku buď použijeme nestažené am I not nebo ještě lépe dovětek aren't I, proto žádný tvar amn't neexistuje.

I'm useless here, aren't I? ^*15
I'm going to get fired, aren't I? ^*16  

Záporná věta, kladný dovětek

Podobný postup je u záporných oznamovacích vět. Jako příklad si zase vezmeme Johna:

John isn't hungry.
John doesn't like pizza.

Protože dovětek bude kladný, vytvoříme si kladné otázky:

Is he hungry?
Does he like pizza?

Celé věty potom budou:

John isn't hungry, is he? ^*17
John doesn't like pizza, does he? ^*18  

U dalších vět bude postup stejný.

Your parents aren't home, are they? ^*19
Dana isn't really just a friend, is she? ^*20
You haven't told me the whole truth, have you? ^*21
You don't mind, do you? ^*22
People didn't have cars back then, did they? ^*23
Doctors aren't supposed to lie to you, are they? ^*24
It won't be easy, will it? ^*25  

Pokud má věta zápor vyjádřený slovíčkem never, bude dovětek také kladný:

He'll never learn, will he? ^*26
You have never cared about anybody, have you? ^*27  

Další důležitá pravidla:

V tázacím dovětku nepoužíváme plný podmět, pouze osobní zájmeno.

John is hungry, isn't John?
Your parents aren't home, are your parents?

U slovesa have se používají dva typy otázek. Jedná-li se o pomocné sloveso (např. v předpřítomném čase nebo ve vazbě have got), v dovětku bude have. Jedná-li se o plnovýznamové sloveso, v dovětku bude do nebo does.

You've got a twin brother, haven't you? ^*28
Andy's never been to the US, has he? ^*29
We've met before, haven't we? ^*30  

They have to give me my money back, don't they? ^*31
The game has two different endings, doesn't it? ^*32  

Pozn.: Více v článku Sloveso HAVE.

Je-li v oznamovací větě použita vazba there is / there are apod., slovíčko there bude zastávat funkci podmětu i v tázacím dovětku.

There is enough for everyone, isn't there? ^*33
There isn't much we can do, is there? ^*34
There won't be a next time, will there? ^*35
There were lots of tourists, weren't there? ^*36  

Intonace

Ve výslovnosti mohou mít tázací dovětky stoupavou i klesavou intonaci.

Intonace klesá, pokud mluvčí nad tvrzením věty nepochybuje.

You didn't take the job, did you? ^*37 – intonace klesá, předpokládám tedy, že to tak je, nemyslím si, že by to bylo jinak

Intonace stoupá, pokud si mluvčí není jistý a chce po posluchači utvrzení, chce se přesvědčit, zda to tak je nebo nikoliv. V překladu bychom potom použili např. nebo ano? / nebo ne?

You didn't take the job, did you? ^*38 – intonace stoupá, nevím tedy, jestli to tak je, zjišťuji, jestli ano či ne

Závěrem

S tázacími dovětky tohoto typu se v mluvené angličtině setkáte velmi často a je dobré jim nejen rozumět, ale také je umět používat. Tento článek obsahuje základy, které si pokročilejší studenti mohou dále rozšířit některým z našich dalších článků.