dotaz

Pěkný článek. Nicméně měl bych jeden dotaz a vlastně se to ani netýká tohoto tématu. U nás v ČR máme Ústav pro jazyk český a ten vždy určí co je/neni spisovné a další věci ohledně jazyka. Vzhledem k tomu, že se česky mluví jen v čr, tak s tím není problém. Ovšem s angličtinou je to trochu jiné, protože ta se používá ve více zemích, čili by mě zajímalo jak je to s ní. Kdo určuje co je a co neni spisovné a jestli se třeba, když něco schválej v Americe, tak jestli to pak přebírají v Británii (a dalších aj mluvících zemích) a naopak. Pokud by už tady nějaký takovýto článek byl, tak se omlouvám za zbytečný dotaz.

Re: dotaz

Angličtina žádnou takovou svrchovanou autoritu nemá. Jako spolehlivé se berou většinou slovníky renomovaných nakladatelství, tedy Oxford, Cambridge apod.

Ale oficiální „gramatika“ neexistuje ani v UK ani v USA. Většinou jsou učebnice a slovníky gramatiky založené na tzv. korpusu, tedy na obsáhlé databázi textů, ať už amerických či britských. Ten korpus většinou každá instituce používá jiný, svůj vlastní.
Gramatika je většinou deskriptivní, tedy pouze popisuje, jaká pravidla existují. Česká gramatika je spíše preskriptivní, tedy předepisuje, jak to má být.

mmm jako vidím, že i ta fonetika je dosti důležitá…a přijde mi, že to si vesměs uvědomují až ti lidé, kteří už přecejen nějaké znalosti mají, ale tj jenom moje domněnka… a naprosto souhlasím s tím, co je psáno v závěru

Musím se připojit, tohle je výbornej článek. Akorát mi doteďka neni jasný, jakto, že sem se učil anglicky už 10 let a nic takovýho jako stress, weak and strong forms jsem neslyšel a zjistil to až VŠ. Proč se na fonologii vůbec nebral zřetel a učila se jenom gramatika mi doteďka neni jasný.

Jsem moc ráda za takové články! Na základní škole i na střední jsme vždy jen dřeli gramatiku, slovíčka a tím to haslo. Takže díky moc  

Výslovnost

Tento typ článků je hodně důležitý a to hlavně pro samouky, kteří nemají tolik zpětné vazby a takovéto nuance nejsou nikde moc popsány. Takže díky za článek a těším se na další na tohle téma 

klikám na líbí se mi

Vysvětlení fonetického jevu „tš/dž“ už hledám dlouho.
Být tento článek na facebooku, tak okamžitě klikám na tlačítko „líbí se mi“ 

Mám upřesňující dotaz:

Z uvedených příkladů i z mé vlastní zkušenosti vyplývá, že oslabené je běžně i řada slov, u nichž Swan ani slovníky oslabenou variantu neuvádí. Přesněji řečeno, Swan má seznam „nejčastěji užívaných“ slabých slov.

Zajímalo by mě, zda jsou dobře i oslabené verze například těchto slov:
YOU [jə] (Swan uvádí, ale pouze [jʊ])
THEIR [ðə]
WHERE [wə]
WHAT [wət]
WHEN [wən]
IN [ən]
ON [ən]

AT [ət]
IT [ət]
(je tu možnost nedorozumění při poslechu?)

Na oslabené výslovnosti posledně uvedeného stojí i jeden z vtipů v sérii Fry&Laurie:
Hugh: It's nothing more than a disgusting rumour put about by trendy young people in [ðə] sixties.
Stephen: Trendy young people in their sixties?
Hugh: The sixties. In the sixties. That's when it all started. People like you.

Mne to príde tak isto, napr. keď pozerám nejaký seriál alebo čo tak si tiež myslím, že sa oslabujú aj tieto slová aj keď Swan ich neuvádza, tam sú asi fakt iba tie “základné”. Ja by som ešte aj pridal napr.

OR [ə], WITH [wə], MY [mə]

a vlastne aj They're [ðə], We're [wə], You're [jə, jʊ ]

a isto by sa ešte nejaké našli. Inač YOU ako [jə] je isto “správne” niektorý to píšu ako YA a niekdy to znie aj ako [ja]. Ináč pekný príklad ako môže dôjsť k “nedorozumeniu” aj medzi rodilými aj keď je to dané asi tou BrE v AmE by to bolo asi jasnejšie their [ðər]. Ale snáď sa ešte niekto vyjadrí, že čo a ako. ;)

Ano, slovníky uvádějeí takové ty běžné varianty. Skutečná realizace, tedy skutečnbé vyslovení různých slabik, různých slov, různých hlásek se může lišit na základě umístění ve větě/slově, na základě funkce, kterou daná věta plní apod. Odchylek od slovníkové výslovnosti je v angličtině spousta a nelze říct, že by to byla výslovnost nesprávná.

Je tedy rozdíl mezi teoretickou správnou výslovností izolovaného slova a skutečnou REALIZACÍ výslovnosti slova v daném případě.

Pěkný článek, chtěl bych se jenom zeptat na větu

What are you going to DO?

Ve vyslovení vůbec není slyšet ARE. Kde se podělo?

Ono se v běžné řeči smrskne na schwa / / a napojí se na WHAT a vznikne z toho / /. Něco jako my běžně říkáme “Brý den.” místo “Dobrý den.”.

Ano, to dělá studentům často problém, ale stačí si to párkrát cíleně uvědomit a rázem přestanou dělat potíže i věci typu [pi:plə…] / [ðeɪə…] / [tʃɪldənə…] apod.