Pravidla ale platí. Ve stručnosti WILL je taky plán, ale momentální,
nebo je to domněnka, výhrůžka atd. GOING TO je spíše promyšlený plán,
nebo už je částečně uskutečněn nebo podložen důkazy. Více se o tom
dočtete v článcích na GOING TO a WILL.
To, že dáte průběhovou formu místo prosté, na použití těchto dvou
forem budoucnosti moc nemění, jen dáváte přednost pohledu na děj zevnitř,
než zvnějšku (zajímá vás více efekt průběhu než výsledku).
Ve vašich posledních příkladech jste použil průběhové časy, protože
chce dát důraz na samotný děj, ne na výsledek či činnost jako “stav”,
pozorujete ty děje zevnitř.
I will be studying English when you arrive tonight. –
moje momentální rozhodnutí – ty ses mě zeptal a já jsem se teď rozhodl,
co bude
I am going to be studying English when you arrive
tonight. – včera ses mě ptal a já ti dnes odpovídám (už jsem
si to rozmyslel)
Pokud jsem vás špatně pochopila, tak se omlouvám, klidně pište
dál…