Nedávno jsem se svým kolegou z Nového Zélandu a kolegyní z UK připravoval jednu hodinu, téma bylo safari, zvířata. Bavili jsme se jak hodinu uděláme, jaká zvířata zařadíme a když jsme dávali konkrétní příklady, tak jsem řekl zebra a vyslovil to jako /ziːbrə/ (preferuji AmE) načež kolegyně z UK dostala záchvat a zkritizovala mě, že to není žádné /ziːbrə/, ale /zebrə/ a požádala kolegu z NZ o potvrzení, který jen rukama naznačil, že se do toho nechce míchat (následující den jsme měli team-teaching a i on říkal /ziːbrə/…). Stalo se někdy i vám, že někdo z rodiláků reagoval nějak negativně na vaši angličtinu kvůli variantě/výslov­nosti/spellin­gu či jiného důvodu?

Já se již dlouhé roky držím poučky, že rodilý mluvčí toho ví (skoro vždy) méně než slovník a názorně to demonstruji na našich znalostech češtiny.

Např. ve Vašem případě stačí nahlédnout třeba do Oxfordského slovníku, abychom zjistili, že u slova zebra dokonce připouští v britské výslovnosti obě varianty:
https://www.oxfordlearnersdictionaries.com/…nglish/zebra?…
Vaše výslovnost je tedy používána i rodilými Brity, byť pravděpodobně méně často než varianta Vaší kolegyně.

Je asi přirozené, když někomu něco zní divně, protože on sám to vyslovuje či píše jinak, případně má nějaký typ výslovnosti spjat s něčím pro něj negativním (skupinou obyvatel, místem, zemí…).
Nicméně vzdělaný a zkušený lektor by měl prostě připustit, že žádná z variant není „správná“ či „špatná“, ale prostě jen „jiná“ – tím spíš, pokud je všechny uvádí autoritativní zdroj typu Oxfordský slovník.