Zdravím ostatní diskutující a lidi na této stránce, jakým způsobem jste se učili anglicky? Učili jste se to ve škole tou klasickou učebnicovou metodou, memorováním slovíček a gramatiky, nebo jste prostě jen ten jazyk poslouchali? Ptám se spíše tak ze zvědavosti, když přemýšlím kolika metodami jsem se učil AJ než jsem se dostal po letech na úroveň C1.

1. Nejvíce mi pomohlo čtení. Ze začátku jsem četl jednoduché texty, později různé články a potom knihy. Vše co mě zajímalo. Z textů jsem se učil jak slovíčka tak i gramatiku.
2. Hodně mi pomohlo poslech a čtení toho co jsem slyšel (audioknihy, filmy, seriály a dokumenty s anglickými titulky).
3. Samotný poslech mi sice moc nepomohl se naučit slovíčka nebo gramatiku, ale pomohl mi rozumět mluvené řeči (různé přízvuky nebo výslovnost).

Hodně mi pomohlo používaní dobrých slovníků, zejména výkladových.

Metodou učení se slovíček a gramatiky jsem se učil němčinu ve škole a po 7 letech jsem se naučil možná základy. Kdybych se s ní často nesetkával při sledování německé televize, tak bych asi neuměl nic.

Já jsem se první 3 roky (začala jsem v 15 letech) učila soukromě u jedné „staré školy“ – velmi přísné učitelky, která mi dala strašně moc. Byla důsledná, jely jsme z nějaké části klasickou učebnicovou metodou(Headway), na začátku hodiny jsme 5 – 10 minut mluvily… občas to okořenila nějakým kouskem z nějaké knížky… a dávala mi věty na přeložení z češtiny do angličtiny, někdy i z hodiny na hodiu 40 vět..... Říkávala, že vymyslet celou větu je účinnější, než jen doplnit jedno slovo někam do doplňovačky.. Také hodně věřila učením se článků nazpaměť – hodně si na tom člověk „zangličtí“ jazyk....... Příprava na její hodinu bylo většinou tak 2,5 hodiny práce
Pak jsem měla 2 takové udržovací roky, jeden s mojí mámou a jeden ve Školské ulici (jazykovka hl.m. Prahy)
Pak krátký výpadek a potom jsem se začala hodně vzdělávat sama – číst, číst, číst, udělala jsem si jako takový shrnutí gramatiky celýho modrýho Murphyho, sem tam si hodila angličtinu s jedním Američanem, hlavně mluvící…to trvalo asi 0,5 roku a pak jsem se Aj začala věnovat fakt hodně a asi půl roku byla v jazykovce Wall Street English, která byla setskramentskky drahá, ale neumím si představit, že bych se jinak za tak krátkou dobu tak rychle posunula… (kdyby vás zajímaly jejich metody, tak se ještě doptejte..)
No, a pak už jen sama..... – filmy, filmy, filmy, knížky.. (do toho zkušební testy CPE i jiné testy…), pak složení CPE a začala jsem pak i učit a tím se člověk taky hodně učí, protože furt na něco nového naráží a dovzdělává se......
Toť moje cesta:)
Jsem nesmírně vděčná za ty základy, které mi moje učitelka dala (typově jsem člověk, co celkem rád tuší něco o gramatice..) a jinak je moje poznání hlavně toto: Nic nenaučí angličtinu lépe než vlastní zájem o tu věc…obklopovat se Aj co to jde…

Zajímavé, děkuji za Vaše příspěvky, @chipmunk a @evaoslik.

To @chipmunk Ano, asi bych taky řekl, že mi čtení pomáhalo nejvíce. A to nejen u běžné, neformální angličtiny, ale naučilo mě to i hodně slov do esejů a rúzných formálnějších textových tipů, díky tomu že jsem často četl ‘academic papers‘.

S tím poslechem jsem to měl stejně – moc slov jsem nepochytil z poslechu, ale pomáhalo mi to slyšet různé přízvuky u angličtiny (americký, anglický, ruský, italský…). V tomhle je poslech ‘priceless in my eyes‘.

Gramatika mi nikdy nevadila se učit, ale spíše jsem se snažil všechnu gramatiku pochytit z běžné řeči a článků (členy, inverze, časy, do určité míry i interpunkce se dá tímto naučit). Naopak šprtání gramatiky ‘nazpaměť nikdy nemělo žádný efekt. Většinou jsem ji zapomněl po delší době. Slovíčka jsem se na základní škole a do určité doby na SŠ taky učil nazpaměť. Nejen, že mi to dělalo problémy u testu, ale hlavně v dlouhodobém horizontu. Nejlepší je podle mého slovíčka pochytit z přirozeného kontextu. Jen tak se pak dá naučit různé drobné rozdíly, rozlišovat mezi formální a neformální angličtinou etc. Nejhorší metoda, kterou jsem se kdy učil angličtinu bylo učení se nazpaměť, ale bez jakéhokoliv třídění těch slov. Někdy se učí slovíčka nazpaměť z podobné oblasti (např. slovíčka o přírodě, o dopravě etc.). Tahle metoda spočívala v tom, že slovíčka byla seřazená dle abecedy. Je to už delší dobu, bylo to v době kdy jsem dělal B1 PET zkoušku. Zkoušku jsem udělal, ale ta slovíčka jsem si pak už nepamatoval. Osobně ale moc nevidím smysl se učit v jakémkoliv jazyce na zpaměť ty slova. Nejlepší je první se naučit tím jazykem mluvit, psát a až pak ‘doladit detaily‘ (tedy čárky, časy etc.).

@evaoslik To měla asi pravdu – překlady jsou lepší než doplňovačky; ty doplňovačky jsou takové strašně mechanické učení, bez jakéhokoliv pochopení jazyka. Ten překlad může být efektivní, ale lepší je jazyk vůbec nepřekládat, ale spíše v něm přemýšlet.

K tomu WallStreet – můžu se zeptat, alespoň přibližně, kolik to stojí u WallStreetu? Před už delší dobou jsem byl na přípravném kurzu na FCE, který stál přibližně 6.000Kč – ale zase to byla taková ta klasická metoda, ač s rodilým mluvčím. Osobně se radši jazyky učím sám, než s nějakým učitelem.

Ohledně těch CPE – můžu se zeptat po kolika letech angličtiny jste je skládala? Mám C1 z FCE, ale s CAE a CPE se to nedá srovnat rozhodně. CAE bych rád složil v budoucnu, ale CPE s tím si teda nejsem jistý.

*to máte asi pravdu

To CPE jsem dělala celkově po 8 letech

V čem toho musíte umět jako více než u CAE? Vím, že by to mělo být o úroveň vyšší, ale i to CAE mi přijde už dost složité.

No, je to stejný princip, ale prostě všechno ještě složitější a náročnější..
Reading je delší a a jsou to pak takový významový nuance..... jak tam pokládají ty otázky.. Pamatuju si, že jsem si tenkrát říkala – tohle kdyby bylo celé česky, tak nebudu mít 100% 🙂:):)
Asi nejlíp uděláte, když si prosě nějaký test CPE zkusíte v zadaném časovém limitu:)
P. S. Nevím jak jste tady zběhlý, ale ještě jsem vám napsala soukromou zprávu – nahoře vlevo pod uživatelským jménem…

Přidám ještě svůj příběh. 🙂

Učil jsem se angličtinu od 3. třídy na škole s rozšířenou výukou jazyků, němčinu nám přidali v 5. třídě. Oba jazyky jsem měl až do maturity, z angličtiny jsem maturoval.

Po maturitě jsem ale z angličtiny pořád neuměl nic moc. Gramatiku jsem ovládal na nějaké horší B1, ostatní (čtení, psaní, poslech, mluvení) bylo na opravdu mizerné úrovni – rozhovor s rodilci byl prakticky nemožný. Klasický výsledek klasické školní metody. ☹️
Přesto jsem si myslel, kdovíjak dobrý nejsem a začal jsem doučovat děti nebo známé. Teprve po pár letech jsem zjistil, že pokud se chci doopravdy zlepšit, musím minimálně začít číst knížky a koukat na filmy.

Významný zlom nastal, když jsem pochopil, že moje výslovnost, kterou jsem považoval za superanglickou, má ještě hodně mezer. Začal jsem ji důkladně procvičovat a asi do měsíce až dvou jsem najednou mohl koukat na filmy bez titulků, což do té doby prostě nešlo. 😁
V té době jsem už učil v jazykovce a začal jsem se studenty víc a víc mluvit anglicky – to mi pomohlo hodně a zanedlouho jsem si udělal CPE.

Měl jsem pak dvě možnosti: buď dále pracovat na angličtině a dostat se blíže pomyslnému vrcholu, nebo se dát na další jazyk(y). Zvolil jsem druhou možnost.

Výše jsem zmínil, že jsem měl němčinu ve škole asi osm let, ale znáte to – v každé nové škole se začínalo od nuly a v maturitním ročníku jsem uměl maximálně der, die, das.
Takže když jsem se rozhodl začít znovu s němčinou, byl jsem prakticky někde na úrovni A1.

Po zkušenostech se „školními metodami“ u angličtiny jsem se rozhodl, že už to takto nechci a rád bych to učení nějak urychlil a zpříjemnil. Proto jsem sáhl po zjednodušených knihách – a dobře jsem udělal. 😉
Asi za rok jsem přečetl a poslechl skoro všechno dostupné v knihovně (A1-B1) a mohl přejít na jednodušší originály a filmy/seriály. Další čtyři roky jsem denně četl a poslouchal a pak jsem si udělal C2 certifikát (část čtení a poslech).
S aktivním použitím němčiny mi pomohlo několik věcí: Děti (podrobnosti viz tyto články) + převzal jsem Mein Deutsch a začal pro web tvořit materiály + v jazykovce, kde jsem pracoval, mi hned po složení certifikátu dali vedle angličtiny učit i němčinu. To vše mi dopomohlo k tomu, abych se rozmluvil a rozepsal. 🙂

Resumé:
Jen čtením a poslechem jsem se v němčině dostal za pět let na několikrát lepší úroveň než gramaticko-překladovou metodou v angličtině za více jak deset let. Aktivní schopnosti jsem si nejvíce rozvinul učením druhých.

Taky jsem s angličtinou ve třetí třídě. Postupem času, až do 2.ročníku střední školy jsem se to učil stejnou metodou, jakou popisujete. Pak jsem se jednoho dne rozhodl, že už nechci chodit na českou školu, a tak jsem odešel dodělat střední školu do zahraničí v angličtině. Ze začátku to bylo těžké, neboť zjistíte, že namemorované fráze Vám jsou k ničemu. Hlavně v tom, že si je rychle nevybavíte. Postupem času jsem se doučil jak neformální, tak formální angličtinu. Vše jen z poslechu a čtení, neboť jako druhý jazyk jsem měl v zahraničí španělštinu, už jsem neměl přímo angličtinu. Měl jsem anglickou literaturu a jazyk, ale nezaměřovalo se to na studium angličtiny jako takové, ale spíše na využití angličtiny v marketingu, propagaci atd. Ale na druhou stranu, mi to přijde velmi užitečné a ten předmět mě ve výsledku bavil. CPE bych si chtěl udělat jednoho dne, ale zatím mi stačí (přihláška na univerzitu, letos maturuji) FCE se známkou A. Ale to budu ještě toho muset hodně přečíst, abych se jednou dostal na C2.

Ještě k těm metodám výuky jazyků: Ono to ani není efektivní memorovat některé věci u Vašeho rodného jazyka. Kdysi, když jsme se učili psát eseje ve škole (v českém jazyce), v podstatě jsme se naučili charakteristiku eseje, ale nikdy jsme pořádně esej psát neuměli. Ve výsledku to nic nepřineslo, i přesto že všichni, díky tomu že to je jejich rodný jazyk, ten jazyk znali perketně. Používání jazyka v jakékoliv oblasti, ať už studium, mluvení s přáteli, je podle mě ta nejefektivnější metoda.

*s angličtinou začal

Zcela souhlasím a tímto směrem také vedu studenty – používat jazyk v praxi, aby mi byl k něčemu užitečný. Vše ostatní jsou jen podpůrné metody, nikoli cíl. 🙂

Čistě ze zvědavosti – jakým způsobem se vlastně učí jazyky u studia tlumočnictví a překladatelství? Hledal jsem to na internetu, ale nikde jsem to nenašel. Předpokládám, že tam se pojede tou klasickou metodou. Ač musíte vždy mít nějakou vstupní úroveň (myslím že B2).

Teď si nejsem jistý, zda Vám rozumím. 🙂
Mám za to, že překladovo-gramatickou metodou samotnou se nikdy nedá dosáhnout žádné vyšší úrovně, protože se při ní neprocvičují jazykové dovednosti, které jsou k tomu potřebné.

Tlumočník musí mít skvělé poslechové schopnosti a mluvený projev. Překladatel zase musí mít načteno neuvěřitelné množství materiálu v původním i mateřském jazyce a být schopný se vyjadřovat písemně na nejvyšší úrovni. Toho lze dosáhnout jen poslechem/mlu­vením/čtením/psa­ním. 🙂

Dobry vecer, mna by tie metody v jazykovke zaujimali. Keby sa Vam ich chcelo popisat, budem rada, dakujem pekne. 🙂