V minulosti jsme si již probrali anglická citoslovce (interjections či také exclamations) a dnes okruh 'zvolání' rozšíříme o zvolací věty. Typů zvolacích vět je v angličtině několik. Nebudeme se ale samozřejmě zabývat těmi zvoláními, kde stačí k oznamovací větě přidat vykřičník (That's not fair! I lost!). Takové věty lze tvořit libovolně bez jakýchkoliv zvláštních pravidel.
Pro první dva typy (WHAT... a HOW...) přijde vhod znát používání SO a SUCH (viz článek zde).
Je-li předmětem zvolání (to, na co ve zvolání upozorňujeme) nějaké podstatné jméno, lze použít buď klasickou oznamovací větu s příslovcem SUCH nebo zvolání začínající příslovcem WHAT:
He's such an idiot! = What an idiot! 
It's such a nice movie! = What a nice movie! 
It's such a coincidence! = What a coincidence! 
Neurčitý člen je v těchto zvoláních důležitý. Pozor ale, v množném čísle a u nepočitatelných podstatných jmen člen není!
You have such big eyes! = What big eyes you have! 
It's such bad weather today! = What bad weather today! 
U věty z Červené Karkulky si všimněte také slovosledu, obsahuje-li zvolání i sloveso:
What big eyes you have, Grandma! 
God, what an idiot he is! 
Oh, what fun it is to ride in a one horse open sleigh. 
What a beautiful girl he married! 
WHAT zde není tázací zájmeno, nejedná se o otázku, proto bude slovosled oznamovací! (Tázací slovosled se také používal, dnes se ale v těchto případech považuje už za zastaralý.)
What big eyes do you have!
Pokud zvolání neobsahuje podstatné jméno ale upozorňujeme v něm pouze na přídavné jméno či příslovce (není zde podstatné jméno), použijeme v oznamovací větě příslovce SO či ve zvolání příslovce HOW:
It's so funny! = How funny! 
Oh, it's so nice of you! = Oh, how nice of you! 
It's so sad. = How sad! 
Pokud je za přídavným jménem podstatné, SO ani HOW použít nelze! (Ve skutečnosti lze, ale to je pro pokročilejší angličtináře - viz článek zde.)
She's so beautiful girl! (She's such a beautiful girl!)
How beautiful girl! (What a beautiful girl!)
Opět dávejte pozor, že se nejedná o otázku, slovosled je tedy oznamovací:
How stupid it seems now! (nikoliv ...does it seem)
How happy they look!
Pokud v oznamovací větě použijeme SO MUCH, může být ve zvolací větě samotné HOW:
Oh, I hate getting up early so much!
= Oh, how I hate getting up early! 
You've changed so much!
= How you've changed! 
I wish you were here (so much)!
= How I wish you were here! 
Zvolací věty lze tvořit i pomocí záporných vět s inverzí (tedy slovosled vypadá jako tázací). Nejčastěji obsahují sloveso být:
Isn't it ironic!
Wasn't that nice! 
Hasn't he changed! 
V těchto větách používáme vykřičník, hlas klesá. Použijeme-li otazník, bude se jednat spíše o otázku (i řečnickou) a intonace bude stoupat.
Isn't it ironic? /
- Yes, it is. 
Isn't it ironic! \ 
V angličtině (obzvláště americké) se často setkáte se zvoláním, kde je také inverze (tázací slovosled) ale tentokrát v kladném tvaru. Často takové zvolání začíná na citoslovce MAN! BOY! GOD! JESUS! GEE! WOW! apod.
Man, was I tired! 
Boy, did he bore me! 
My god, am I thirsty! 
Gee, has she changed! 
Jesus, did she get mad! 
Damn, is it hot! 
I v těchto zvoláních je intonace klesavá.
Mgr. Marek Vít, 36, v současnosti učitel praktického anglického jazyka na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice. Je držitelem certifikátu CPE a ocenění Evropský učitel jazyků 2008. Má dlouholeté zkušenosti jako středoškolský učitel, soukromý lektor a překladatel. V posledních letech se věnuje vývoji výukového software a tvorbě těchto webových stránek.
Komentáře k článku
Super článek
Super článek 

Přidat komentář