Jen slept by rozhodně být nemohlo, protože když
tvoříš minulý čas v záporu, bylo by to I didn't sleep.
V této konkrétní větě bych minulý nedala z jednoho prostého
důvodu – ten stav “nespaní” stále trvá, on skončí až ve chvíli,
kdy půjdu spát, kdy usnu. Začal někdy v minulosti a stále trvá: jak jsem
na tom tady a teď? Stále jsem ještě nespal od posledního spánku (před
dvěma dny). Proto ten předpřítomný. Minulý by byl v okamžiku, kdybych
mluvila o nějakém ději, který už není “aktuální”, už je passé,
v minulosti, třeba When my Mom was in hospital last month, I didn't sleep
for two days.