Zdánlivě hloupá otázka:jak získáváte zpětnou vazbu na sebe samé od studentů? Katka

Tak začínám: jazykovky nechávají vyplnit studenty dvakrát ročně anketu, ale tu, co jsem viděla na sebe je metodicky k výuce mimo. Ptáte se studentů, děláte svoji? Čekáte, jak se situace v kurzu vyvine? Stalo se Vám, že jste “lost your class” a proč tomu tak bylo? Dík, K.

Já se čas od času zeptám přímo, jestli se jim třeba ta hodina líbila, když z toho já sama mám dobrý pocit, nebo když zkouším něco nového. Ale to nejde asi moc u větších skupin.

Lektorskou činností se zabývám cca 15 let, angličtinu učím 4 roky. Nestalo se mi zatím, že bych o skupinu studentů přišla, resp. že by utekli k jinému lektorovi nebo se rozhodli najednou všichni skončit, většinou se jedná o jednotlivce, kteří si kurz zaplatí a po měsíci zjistí, že jim to do hlavy neleze samo, potřebují se připravovat doma a to se jim i přes ty nejatraktivnější materiály prostě nechce. Pokud zkouším něco nového; workshopy nebo přinesu nějakou (podle mne zábavnou nebo zajímavou pomůcku), ptám se hned po hodině, jestli to i pro ně bylo zábavné a přínosné, resp. to z reakcí také poznám už v průběhu výuky. Anketu vlastní nedělám, studijní agentury nebo jazykovky si dělají vlastní, ale bohužel se mi nikdy nedostane do ruky výsledek takového dotazníkového šetření. Obvykle je to shrnuto to věty, studenti jsou spokojení. Asi nejhmatatelnějším měřítkem pro mne je, když se už teď někteří ptají, jestli budu vyučovat i na podzim Sama pro sebe si doma dělám takové shrnutí, jak se mi ten den výuka povedla, co jsem měla udělat jinak a protože si dělám písemné plány hodin, tak si to tam hned napíšu…

Zpětnou vazbu získávám z reakcí při hodině a z rozhovoru se studenty. Učím ale jen dospělé a navíc si můžu v podstatě cokoli přizpůsobit. U individuálních studentů se domlouváme, co jim vyhovuje, i během hodiny. V kurzu mám daný plán na celý rok, ale metody a materiály měním podle reakcí studentů.
Už se mi i stalo, že byla v hodině hodně chladná reakce na celé téma. Článek v učebnici je vůbec nezaujal a tudíž i diskuze a připravené aktivity hodně vázly, takže jsem přípravu mohla zahodit a musela improvizovat. Bylo to ale s novou skupinou, kterou jsem ještě neznala. Většinou po několika lekcích odhadnu, co by je mohlo bavit a co ne. Mám ale malé skupinky, takže tam je to jednodušší.
A stejně jak píše Raduna, měřítkem je, když se studenti vracejí . Pro mě třeba je úžasný to, že mi do kurzu pořád chodí i studentky, co si kvůli kurzu upravily pracovní dobu (mám dopolední kurz pro maminky na MD).