Nepočitatelné podstatné jméno knowledge/‘nɒlɪdʒ/ překládáme jako znalosti či vědomosti. Pozor si zde dejte určitě na výslovnost. Sloveso know/'nəʊ/ se vyslovuje s dvojhláskou 'ou’, ale podstatné jméno nikoliv.
Jako nepočitatelné se tedy nepoužívá s neurčitým členem a naopak se často váže se slůvky some, no, little, much apod.
He was a young man with a thirst for knowledge. *1
I always thought that was general knowledge. *2
Pokud chceme za knowledge doplnit, o znalost čeho se jedná, použijeme předložku of.
I had no knowledge of what they were doing. *3
He was a college graduate, so he had some knowledge of what college was all about. *4
The study showed that many parents had little knowledge of what their children were actually doing in the digital world. *5
Well, I have some knowledge of computer programming. Let me have a look. *6
Někdy se ale setkáte se slovíčkem knowledge s neurčitým členem. Je to tehdy, když nějakým přídavným jménem vědomosti specifikujeme, popíšeme, jaké ty vědomosti jsou.
Teachers need a thorough knowledge of child development. *7
I have a basic knowledge of Spanish and Italian. *8
He had a limited knowledge of Latin. *9
The author of the book has a wide knowledge of Vikings and their culture. *10
I když je tu použité jako počitatelné, v množném čísle ho použít nelze, nikdy tedy nebude knowledges.
- Byl to mladý muž s žízní po vědomostech.
- Vždy jsem si myslel, že to patří mezi obecné znalosti.
- Nevěděl jsem nic o tom, co dělají.
- Měl vystudovanou vysokou školu, takže měl ponětí o tom, co vysoká škola obnáší.
- Ta studie ukázala, že mnozí rodiče toho moc nevěděli o tom, co jejich děti ve skutečnosti v digitálním světě dělají.
- No, já mám trochu ponětí o programování počítačů. Nech mě se na to mrknout.
- Učitelé potřebují důkladné znalosti o dětském vývoji.
- Mám základní znalost španělštiny a italštiny.
- Měl omezené znalosti latiny.
- Autor knihy má široké znalosti o vikinzích a jejich kultuře.
