Audio-orální příprava

Jak na angličtinu ve škole v prvních třech ročnících ZŠ

Martina Hezká, Helena Zitková

Dnes nabízíme inspiraci pro výuku angličtiny malých školáků do věku přibližně 10 let, která je jedinou přirozenou možností, jak v tomto vývojovém období začít poznávat cizí jazyk a dále se v něm rozvíjet.

Přirozenou cestou k postupnému rozvoji a seznamování se s jakýmkoliv jazykem je audio-orální příprava (někdy označovaná jako audio-orální kurz nebo období). V podstatě jde o to, že děti vnímají a poslouchají mluvenou angličtinu (audio) a zároveň mají prostor pro její nápodobu a časté opakování (oral). Tak si vytvářejí představu o zvukové stránce angličtiny, například tím, že vnímají melodii řeči, přízvuk a odlišnou výslovnost.

Audio-orální příprava vychází z několika zásadních předpokladů:

• radost
• dobrovolnost
• různorodost aktivit
• přirozené osvojování jazyka
• úprava prostoru pro volný pohyb ve třídě

Radost

Za velmi důležité, i když nejen v tomto období, považujeme, aby učení provázela radost, dobrá nálada a chuť objevovat něco nového. Tím pomáháme dětem získávat pozitivní vztah k angličtině, který je klíčový pro jeho další rozvoj.

Dobrovolnost

Děti jsou zvídavé, přirozeně vnitřně motivované a baví je se učit novým věcem. Škola často ale tuto přirozenost v dětech utlumuje nucením a nátlakem, což způsobuje ztrátu zájmu, přirozené zvídavosti a chtění se učit. To, že dítě ztratí zájem a nechce se učit, pak vede k ještě většímu nátlaku, aby se dítě učilo. Tento postup se zdá nesmyslný až absurdní. Když žákům umožníme dobrovolně se rozhodovat a zapojovat se do činností, mohou tak vycházet ze své přirozené vnitřní motivace, učení je bude bavit a bude se jim chtít. Z toho vyplývá, že základem je děti nenutit.

Různorodost aktivit

Každý jsme jiný a každý se učíme jinak. Vhodné je nabízet a střídat různé činnosti a aktivity v průběhu celé hodiny. Můžeme využít rytmizaci, různé hry, pohybové činnosti, aktivity zaměřené na všechny smysly, apod. Každé dítě si potom může vše vyzkoušet a samo si uvědomovat, co mu v jeho učení vyhovuje a pomáhá.

Přirozené osvojování jazyka

Podstatou audio-orální přípravy je, že to, jak se učíme cizí jazyk, kopíruje proces učení se rodnému jazyku. Dítě si přirozeně osvojuje zvukovou stránku jazyka tím, že je zcela jazykem obklopeno, vnímá ho a “nasává”, poslouchá a reaguje na instrukce. Učí se zejména nápodobou a zkouší imitovat zvuky a slova, která slyší kolem sebe.

V rámci audio-orální přípravy při imitaci dbáme na správné tvoření anglických hlásek, aby nedocházelo k zafixování chybné výslovnosti (tzv. fosilizaci). Zábavnou formou můžeme dětem vysvětlit, jakým způsobem správně hlásky tvořit a vyslovovat. Například schválně si “šlapat” na jazyk v českých slovech začínajících na s a ukázat tak rozdíl mezi českým “s” a anglickým “th”, nebo se na sebe koukat do zrcadla a zkoušet, jak vypadá pusa, když vyslovujeme “w” a “v”.

Do audio-orální přípravy nepatří nácvik čtení ani psaní. Fáze osvojování čtení a psaní není v tomto období ukončena ani v mateřském jazyce, a proto není potřeba s ním spěchat ani v angličtině. Podobně se vyhýbáme záměrnému učení se slovíček zpaměti nebo dokonce psaní slov do slovníčků. Stejně tak důraz na gramatická pravidla nemůže přijít dříve, než je dítě pochopí v rodném jazyce. Někteří učitelé angličtiny na prvním stupni se možná domnívají, že pokud se nezačne s gramatikou včas, děti nebudou mít základy, budou pozadu a na druhém stupni nebudou stíhat. Na gramatiku v angličtině ale není potřeba spěchat, je naprosto v pořádku angličtinu jen pasivně přijímat. Není žádoucí gramatiku tzv. probírat a gramatická pravidla vysvětlovat. Naopak je vhodné děti vystavovat materiálům, ve kterých se gramatika přirozeně objevuje. K přirozenému osvojování gramatiky dochází například v písničkách, říkadlech, modelových rozhovorech, při sledování videa a při dalších různých interaktivních činnostech a aktivitách. Například, vazbu faster than můžeme použít při hře nebo v příběhu, ale nebudeme dětem vysvětlovat, že se jedná o přídavné jméno ve druhém stupni s koncovkou -er.

Úprava prostoru pro volný pohyb ve třídě

Tím, že se v audio-orální přípravě používají různé činnosti, je vhodné prostředí třídy přizpůsobit. Můžeme například využít koberec, různé seskupení lavic, sedátka nebo polštářky. Důležité je, aby se děti mohly po třídě volně pohybovat, sednout si i jinam, než jen do lavice a vybrat si příjemné místo pro učení.

Jak si poradit s domácími úkoly a hodnocením

Pokud má učitel pocit, že potřebuje dávat dětem tipy na domácí úkoly z angličtiny v období audio-orální přípravy, v žádném případě by nemělo jít o úkoly vyžadující čtení, psaní, jakékoliv doplňování čehokoliv nebo záměrné učení, kterým myslíme zejména memorování se slovíček. Úkoly na doma by měly být pro děti zábavné a mít formu například videa, nahrávky, hry, apod.

Prostě a jednoduše audio-orální příprava nemá nic společného s nácvikem čtení, psaní, záměrným memorováním, “probíráním” gramatiky a testováním. Testování v audio-orální přípravě je vhodné nahradit sebehodnocením žáků a na něm založit závěrečné hodnocení. Kritéria sebehodnocení v audio-orální přípravě, jejímž hlavním cílem je seznámit žáky se zvukovou podobou angličtiny a také pomoci dětem získat pozitivní vztah k angličtině by mohla mít tuto podobu:

Kritéria sebehodnocení

v hodinách angličtiny se zapojuji do aktivit
v hodinách angličtiny se snažím používat angličtinu
umím anglické písničky
umím anglická říkadla

V hodinách angličtiny mě baví:
(můžeš zaškrtnout i víc možností)
☐ zpívat písničky
☐ říkat a vytleskávat říkadla
☐ hrát hry
☐ koukat na videa
☐ nahrávat videa pro rodiče
☐ něco dalšího: _____________­________________________­_____

Závěrem

Pro přirozené osvojování cizího jazyka u malých dětí je audio-orální příprava jedinou možnou cestou. Doporučujeme audio-orální přípravu používat minimálně do konce třetí třídy, a to i v případě, že se děti učily angličtinu již od prvního ročníku.

O autorkách:

Mgr. Martina Hezká – je učitelkou na prvním stupni ZŠ a dlouhodobě spolupracuje s Univerzitou Pardubice na přípravě budoucích učitelů angličtiny.

Mgr. Helena Zitková, Ph.D. – na Univerzitě Pardubice připravuje budoucí učitele angličtiny na jejich profesní dráhu v oblastech pedagogiky, oborové didaktiky a osobnostně-sociálního rozvoje. Také vyučuje angličtinu na 1. stupni ZŠ.