"Před"časy v delších textech

 

Zdravím Vás a prosím o radu.

Potřeboval bych vědět, jak používat předpřítomný/před­minulý čas(y) v delších textech. Pravidla použití časů, když něco začalo a trvá, trvá doba, má dopad do současnosti, začalo před a trvá (etc.) jsou pro mne srozumitelná v rozhovoru nebo kratších textech, ale když mám psát delší text, jsem z nich zmatený.

Vezměme si modelovou situaci, že jsem měl práci, pak jsem o ní přišel, pak jsem byl na pracovním úřadě, a teď mám novou práci.

  1. odstavec popisuje, jak jsem měl práci a co se v ní zvrtlo.
  2. odstavec popisuje, jak jsem o práci přišel.
  3. jak jsem byl na pracovním úřadě a hledal novou práci.
  4. jakou mám práci teď.
  • A teď, když uvažuji nad časy, tak například děj z odstavce 1 „jak se to zvrtlo“ má dopady na odstavec 2 a 3 co se týče situace (nezaměstnanost), ale už ne na odstavec 4, protože tam už práce opět je.
  • Děj 2. a 3. odstavce, i dopady ztráty práce, platí jen v rámci 2. a 3. odstavce. Odstavec 4 končí dobu i nezaměstnanost a zařezává tak předchozí odstavce jak obsahově, tak časově – zejména pokud jasně určí svou dobu např. datem nástupu do nové práce.
  • Zároveň, budu-li popisovat starou práci v první půlce prvního odstavce, může mít popisované důsledky, může zdůrazňovat stav a popisovat trvající dobu, s klíčovým významem pro „zvrtnutí“ v druhé půlce prvního odstavce. Logicky bych tak použil předpřítomný čas.

Jenže pro další odstavce už pokračující doba starého zaměstnání neplatí, pokud je hledaná práce v jiném oboru, pak se vytrácí i pokračující význam popisu a intuitivně také postrádám důvod zdůrazňovat, že něco bylo než/před kdy to bylo. Z jejich (od. 2–4) pohledu bych tak předpřítomný čas pro popis z první půlky prvního odstavce nepoužil.

  • Pokud bychom ale mluvili o hledání práce ve stejném oboru a úvod prvního odstavce by prozrazoval, že jsem dílky staré práci ajťák, pak by hádám byl na místě předpřítomný čas, protože děj „jsem ITák“ začal před ztrátou zaměstnání a jako kvalifikace stále trvá.

Celkově mi přijde, že se podmínky pro užití předpřítomného/před­minulého času (často) mění z pohledu souvětí, odstavce, děje více odstavců i celého textu. A jaký „pohled“ pak upřednostnit?

Četl jsem sice, že „před“časy nejsou vyprávěcí časy, tj. nejsou vhodné pro vyprávění, ale i pak nevím, co si pod tím Kefalín představuje. Kde končí popis a kde začíná vyprávění?

Ve Vašem popisu bude nejpravděpodobnější a nejpřirozenější použití minulých časů ve všech odstavcích kromě posledního. Je to stejné jako s tím Kolumbem (viz článek Předpřítomný čas #2: Něco je jinak).
Neříkám, že to bude 100 %, ale to už bychom si museli ukázat celý text a bavit se o konkrétních větách.

 

Příspěvky mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé. Pokud máte účet můžete se přihlásit.

Příspěvky v diskusi jsou majetkem jejich autorů. Provozovatel webových stránek Help For English za ně nenese zodpovědnost.