Vloženo před 8 lety
Zdravím Vás a prosím o radu.
Potřeboval bych vědět, jak používat předpřítomný/předminulý čas(y) v delších textech. Pravidla použití časů, když něco začalo a trvá, trvá doba, má dopad do současnosti, začalo před a trvá (etc.) jsou pro mne srozumitelná v rozhovoru nebo kratších textech, ale když mám psát delší text, jsem z nich zmatený.
Vezměme si modelovou situaci, že jsem měl práci, pak jsem o ní přišel, pak jsem byl na pracovním úřadě, a teď mám novou práci.
- odstavec popisuje, jak jsem měl práci a co se v ní zvrtlo.
- odstavec popisuje, jak jsem o práci přišel.
- jak jsem byl na pracovním úřadě a hledal novou práci.
- jakou mám práci teď.
- A teď, když uvažuji nad časy, tak například děj z odstavce 1 „jak se to zvrtlo“ má dopady na odstavec 2 a 3 co se týče situace (nezaměstnanost), ale už ne na odstavec 4, protože tam už práce opět je.
- Děj 2. a 3. odstavce, i dopady ztráty práce, platí jen v rámci 2. a 3. odstavce. Odstavec 4 končí dobu i nezaměstnanost a zařezává tak předchozí odstavce jak obsahově, tak časově – zejména pokud jasně určí svou dobu např. datem nástupu do nové práce.
- Zároveň, budu-li popisovat starou práci v první půlce prvního odstavce, může mít popisované důsledky, může zdůrazňovat stav a popisovat trvající dobu, s klíčovým významem pro „zvrtnutí“ v druhé půlce prvního odstavce. Logicky bych tak použil předpřítomný čas.
Jenže pro další odstavce už pokračující doba starého zaměstnání neplatí, pokud je hledaná práce v jiném oboru, pak se vytrácí i pokračující význam popisu a intuitivně také postrádám důvod zdůrazňovat, že něco bylo než/před kdy to bylo. Z jejich (od. 2–4) pohledu bych tak předpřítomný čas pro popis z první půlky prvního odstavce nepoužil.
- Pokud bychom ale mluvili o hledání práce ve stejném oboru a úvod prvního odstavce by prozrazoval, že jsem dílky staré práci ajťák, pak by hádám byl na místě předpřítomný čas, protože děj „jsem ITák“ začal před ztrátou zaměstnání a jako kvalifikace stále trvá.
Celkově mi přijde, že se podmínky pro užití předpřítomného/předminulého času (často) mění z pohledu souvětí, odstavce, děje více odstavců i celého textu. A jaký „pohled“ pak upřednostnit?
Četl jsem sice, že „před“časy nejsou vyprávěcí časy, tj. nejsou vhodné pro vyprávění, ale i pak nevím, co si pod tím Kefalín představuje. Kde končí popis a kde začíná vyprávění?
