vecna D

kdyz anglicky mluvici clovek cte anglicke slovo tak jak je psano, cte ho stejne jako mi?

Nerozumím asi přesně dotazu – ptáte se, zda se v angličtině čtou písmena či slova jako v češtině? To samozřejmě ne. 

mi pismeno “k” v abecede cteme jako “ká”, ale slovo “kterak” – tam uz je to jenom “k”. jak by anglicky mluvici clovek vyslovil takove slovo “lettuce”, kdyz by ho precetl tak jak je napsano.

Nie je jasné, prečo alebo kedy by mal anglicky hovoriaci človek vyslovovať slovo podľa jeho písanej podoby. Alebo myslíte, že ako by to slovo vyhláskoval ?

bez duvodu, proste kdyby ho mel precist podle psane podoby.

To nedává moc smysl. Jako myslíte pokud by neznal slovo LETTUCE a nevěděl, co to je a jak se to vyslovuje?

Pak by to pravděpodobně nějak rozdělil na slabiky a odhadl by, že by to mohlo být LET + TUCE /let  tju:s/.

myslel jsem, ze by znal to slovo, ale proste jelikoz se anglictina jinak cte a jinak pise, tak jak by to rekl on to slovo. hadam, ze jelikoz pismena/slabiky vyslovuji jinak, tak by asi nerekl /letuce/.

Hádáte správně – přesně z toho důvodu se musíme naučit spellovat (hláskovat), protože jinak se s anglicky mluvícím nikdy nedohodnete např. o tom, jak se píše něčí jméno apod.  

Já jsem kdysi přemýšlel o tom, jak si angličan představí to písmeno (aniž by ho “speloval”). Např. čech když na obrazovce před sebou uvidí písmeno R, tak si ho v duchu představí/přečte jako “R” a ne “ER” (alespoň tedy já). Nebo když říkám jak se píše moje příjmení, tak říkám “se S na konci” spíše než “s ES na konci”…

Po 6 letech v Anglii a přemýšlení v angličtině jsem si uvědomil, že v angličtině vnímám úplně jinak a i když vidím třeba písmeno R, které se čte vždy stejně, tak mozek na mě automaticky řve “Á”.