Dobrý den všem,

Jaká je dle vás nejlepší kniha/učebnice pro “samouky” angličtiny? Přiznám se, že jsem z toho trochu od SŠ a VŠ trochu vypadl a nyní se do toho pomalu dostávám zpět. V práci chodím i na doučování, ale to je takové o ničem, jede se podle učebnic a je to taková ta středoškolská výuka (dnes je to asi už o něčem jiném na školách). Nicméně jsem během 4 dnů přečetl dvě knihy – Angličtina na rovinu I a II a byl jsem velmi mile překvapen. Vtipné, svižné, stručné a zaměřené na věci ze “života”. Dle této knihy jsem si i utřídil časy a nyní mi přijde, že tomu i více rozumím. Nyní začínám číst tyto knihy znovu a dělám si zápisky a po opravdu dlouhé době mě ta “výuka” angličtiny fakt bavila. Samozřejmě využívám také online zdrojů na zdokonalování se v tomto jazyce. Rád bych se ale vás, čtenářů, zeptal – narazili jste na nějakou knihu/učebnici, která vám toho v tomto jazyce dala opravdu hodně, byla přínosná a bavila vás? Můžete mi poradit nějaký dobrý výukový program? Předem děkuji za tipy.

http://www.beesknees.cz/books.html

Tato kniha je na první dojem taková zmatlanost. Určitě je dobrá, ale první dojem je otřesný. Poslechl jsem si rozhovor s autorem a v mnohém s ním souhlasím. Výhradně anglické obrázkové omalovánky nechci. Potřebuji vazbu na rodný jazyk.

Otázka je, zda potřebujete opravdu knihu, která Vás povede od první po poslední stranu. Člověk si může vybrat i sám, co se chce naučit první a co desáté, jak zrovna potřebuje. Moje vlastní zkušenost je, že nejdříve by mělo přijít čtení, poslech a filmy a k tomu jako podpůrný prostředek gramatika a slovní zásoba v různé (třeba webové) podobě. 

Děkuji za informace a rady. Mozek mi funguje technicko-analyticky. Logika je pro mne nutností. Anglický poslech je frustrující, protože mu nerozumím. Začal jsem se chytat s českými titulky a následně s anglickými ve filmu. Je to těžký boj. Trpím tím, že když si to poslechnu anglicky, tak tomu nerozumím. Když si k tomu zapnu anglické titulky, tak taky málokdy pochopím o čem je řeč. Vyhovovalo by mi slyšet film anglicky, k tomu v prvním řádku vidět anglické titulky a v druhém řádku české titulky. Taky mě deprimuje, že si nejsem schopný uvědomit jaký gramatický jev je použitý. To by mi dost pomohlo, uvědomit si, že je to například minulý čas. Prostě v tom mám galimatiáš. Zkoušeli na mě Headway a bylo to utrpení. Jsem typický produkt našeho školství. Nevymlouvám se. Pouze konstatuji jak to vidím. Ano, jsem neschopný… Gramatika je pro mě základem, kořeny, kmen a větve stromu. Slovíčka jsou listím. Jedno bez druhého je k ničemu. Byl mi doporučený seriál Friends. Myslíte, že je nebezpečí v hovorové angličtině? Přeci jen pak při jednání se zahraničním majitelem společnosti nebo na služební cestě… mohly by vznikat úsměvné až trapné situace.

Vypadá to, že základním problémem je tu neodpovídající úroveň “vstupu”. 

Je třeba vybrat si odpovídající složitost materiálů – k tomu nejlépe slouží především zjednodušená četba s připojeným poslechem. Jde o příběhy, takže se nebudete nudit, ale zároveň je jazyk natolik zjednodušen, že mu v drtivé většině případů porozumíte z kontextu, bez nějakého přílišného překládání. To je ostatně účelem a cílem takového učení – nepřekládat, ale porozumět rovnou, přímo.
Rychlost nahrávek odpovídá úrovni (pro začátečníky jsou mezi větami větší pauzy), ale zároveň je vše vyslovováno přirozeně, tedy nikoli školským rozsekaným způsobem.

Můžete zkusit začít číst ty nejjednodušší knížky (úroveň A0) a postupně se propracovat k vyšším úrovním. Pozvolna se Vám začne zdát angličtina jasnější a srozumitelnější. Přibližně od úrovně A2 můžete zkusit začít sledovat jednodušší seriály typu Extra English .
Od B1-B2 potom časem zvládnete číst i originální, nezjednodušené knihy a sledovat v podstatě cokoli.
Díky pravidelnému čtení a poslechu knih nebudete muset tolik přemýšlet, jak a co říci – budou Vám samy naskakovat slova i fráze, s nimiž jste se mnohokrát setkal. Gramatické struktury budete mít přirozeně zažité, protože je neustále budete vídat v smysluplném textu, nevytrženém z kontextu. U slovní zásoby nebude muset přemýšlet, které slovíčko je “důležitější k naučení” než jiné, neboť ta nejpoužívanější se Vám v textech budou objevovat pořád.
K tomu je samozřejmě dobré, pokud narazíte na nějaký nový či pro Vás zvláštní gramatický či slovní jev, vyhledat si ho např. zde na Help for English (nebo se zeptat tady na Fóru).

Rychlost postupu záleží na intenzitě a frekvenci. Někdo se dokáže dostat za 5 let z A1 na C2, někomu to trvá déle. Každopádně tato metoda funguje, vyzkoušel jsem ji osobně a používám ji i pro své studenty. Je to ostatně jedna z nejpřirozenějších metod učení jazyka – podobně se učíme náš jazyk mateřský.

Více viz Zjednodušená četba .

Doporučuji především Black Cat edici Black Cat Readers, která má nejpropracovanější systém čtení + cvičení na gramatiku, slovní zásobu, psaní, poslech i mluvení.

Styl učení, který navrhujete (s dvojitými titulky) je pro studenty nevhodný, neboť blokuje schopnost rozumět jazyku přímo, bez překládání. Hodí se maximálně pro překladatele. 

Co se týče rozdílů mezi formální a neformální angličtinou (zmiňujete Friends), to je jistě důležité rozlišovat. Jednak uvidíte, v jakých situacích lidé mluví tak či tak, jednak se můžete podívat např. na naši sérii Hovorová angličtina, kde je mnoho výrazů zmíněno a popsáno.

Kdykoli budete mít dotaz, ptejte se – od toho jsme tu. 

Ten problém asi je v tom, že potřebujete všemu rozumět… nemyslím si, že Vám mozek funguje jen technicko-analyticky. Svůj rodný jazyk používáte také přirozeně a učil jste se ho zcela neanalyticky.

Jazyk není to samé jako třeba programovací jazyk. Tam je potřeba opravdu rozumět všemu a mít všechno správně, jinak program spadne. Vy jste nastavený tak, že pokud něčemu v jazyce narozumíte, tak vám to spadne. A to je špatně.

Je důležité naučit se pochytávat i drobnosti z textu, třeba přečíst jednoduchou knihu a na konci mít jen třeba dobrý pocit z toho, že jste pochopil základ děje. Ne přestat po první stránce s tím, že tomu nerozumím. Ale číst dál, nenechat se odradit, domýšlet si apod. Není důležité, co je to za tvary, za struktury, za slovíčka…

Rozumím Vám ale, a znám několik lidí, kteří to mají stejně jako Vy. V poslechu prostě vypínají, protože nerozumí všemu. Číst knihy, to nejde, protože hned po první stránce mají plný notes zápisků nových slovíček… raději nemluví, protože si nejsou jistí vší gramatikou apod.

Doporučuji začít třeba četbou zjednodušených knížek a poslouchání CD, co k nim dávají. Úplně zapomeňte na potřebu všemu rozumět a prostě čtěte nebo poslouchejte. Když pochopíte, o co v knize jde, super. Běžte na další. Nebo zvyšte úroveň (o těchto knížkách tu máme článek).

Nepoužívejte české titulky ani české překlady.

Dělejte chyby. Spousty chyb, ale používejte angličtinu kdykoliv to jde. Klidně úplně špatně.

Doplňte to studiem (gramatika apod.) a postupně vylaďujte, opravujte apod.

Není chyba v Headway. Moderní učebnice angličtiny nejsou vlastně ‘učebnice’, ale prostě soubory materiálů pro práci v hodinách. Když jsou tam obrázky, jsou proto, aby se o nich mluvilo, diskutovalo, popisovalo. Ve starých českých učebnicích byly prostě texty, překlady, spousta češtiny… takové se také ještě dělají, obzvláště pro samostudium, ale ty, které někdy určití lidé kritizují, jsou určeny k něčemu jinému.

Koukám, že jsme odpověděli oba v tu samou chvíli. Ale víc hlav víc ví.