DEPEND ON

Dobrý den,

měl bych pár dotazů ohledně slovesa “depend”.

I might not go. It depends how tired I am.

• Proč zde není před “depends” předložka “on”?
• Proč zde není použit budoucí čas – “It depends (on) how tired I will be.” (Záleží na tom, jak se budu cítit.)? – Vďyť je to v angličtině vedlejší větě předmětná, kde je použití “will” přípustné, nikoliv vedlejší věta podmínková či časová.

I shouldn't be too late. But it depends if the traffic's bad.

• Neměla by zde být spojka “whether” (resp. opět s předložkou “on whether”, jelikož před “if” nelze umístit předložku)?
• A proč zde opět není “will” ⇒ But it depends if the traffic WILL BE bad. (Tedy za předpokladu, že se opět jedná o vedlejší větu předmětnou a nikoli podmínkovou či časovou.)

Děkuju.

Když je za DEPEND věta s HOW, WHAT, IF apod. tak se ON nemusí používat.

A proč není budoucí čas, viz článek Přítomný čas místo budoucího WILL

Jinak ale dobrý námět na článek.

Protože bez té předložky to má ten IDIOMATICKÝ význam uvedený ve slovníku, ze kterého jste čerpal:

used to say that you are not certain about something because other things have to be considered

Co se týče přítomného času ve vedlejší větě, myslím, že to je tím, že už samotná věta hlavní obsahující sloveso DEPEND je známkou podmínky (ZA JAKÝCH PODMÍNEK PŮJDU?), popř. uvádím, KDY půjdu – když nebudu moc unavený; podobně tak i v druhém příkladu.

Myslím, že WILL by se použilo o nějaké předpovědi (myslíte si, že bude zácpa nebo že opravdu budete unavený), ale přítomný čas prostý se pro budoucnost používá v případě, že hlavní věta nějak odkazuje do budoucnosti a to si myslím právě DEPEND splňuje (podobně jako HOPE).

EDIT: A sakra, pozdě.

Právě že v Oxfordu se píše:

In informal English, it is quite common to say depend rather than depend on before words like what, how or whether:

It depends what you mean by ‘hostile’. In formal written English, depend should always be followed by on or upon: It depends on how you define the term ‘hostile’. Upon is more formal and less frequent than on.

Tak jsem si myslel, že by před “how” a “whether” měla být předložka.

‘měla’ by být jen ve formální psané angličtině… ale tu opravdu formální psanou angličtinu normálně nepoužíváme. V každodenní angličtině by to znělo přehnaně spisovně. Jako např. “Would you mind my opening the window?” – formální psaná angličtina OK, ale nikdo takto nemluví.

neformální mluvená angličtina NENˇI nespisovná nebo méně správná, jen se používá za jiným účelem než ta psaná formální.

neformální mluvená angličtina NENˇI nespisovná

Tak tomu nerozumim. Potom tedy hovorova slova jako “gonna”, “ain't”, “yo” apod. nejsou nespisovna? Nebo mi neco unika?

jsou různé úrovně neformálnosti, není to buď A a nebo B.

AIN'T apod. je hodně specifické, věřím, že by to většina rodilých mluvčích nikdy neřekla, stejně jako já bych asi neřekl ve větě za každým slovem VOLE.

GONNA je jen grafická napodobenina rychle vysloveného GOING TO, což samo o sobě není nespisovné a v hovoru GONNA nebo WANNA řekneme i v úplně normálním neutrálním stylu. (Ve kterém bychom AIN'T NIKDY NIKDY neřekli).

I'VE GOT je také spíše ‘spoken informal’ ale nikoho by nenapadlo tomu říkat česky ‘hovorové’ nebo ‘nespisovné’.

Problém je v tom, že máme z češtiny zažité ‘hovorové=nes­pisovné’ na jedné straně a ‘spisovné’ na druhé. Nic moc mezi tím nemáme. ABYSME je ‘špatně’, ABYCHOM je ‘dobře’.

Angličtina nemá žádný ústav pro jazyk anglický, který by diktoval, co je správně a co je špatně. tam prostě pozorují – toto se používá spíše v obchodních dopisech a akademických pracích (written formal) a toto se používá v běžném hovoru. Obojí je úplně stejně správně, jen určeno pro jinou situaci.

Nicméně samozřejmě nic nezkazíte tím, že se naučíte že DEPEND je vždy s ON nebo UPON. Stejně tak cizinec nic nepokazí tím, když se naučí, že správně je vždy jen ABYCHOM.

Ani jedno z tech slov (gonna, ain't, I've got) by se nemelo pouzit ve formalnim psanem projevu. Potom jsou tedy vsechna nespisovna nebo ne? Rozhodne nejsou “spatne”, ale jako spisovne nebo neutralni mi zrovna taky neprijdou.

české ‘nespisovné’ vyjadřuje, že se to ‘proboha nikdy nesmí napsat’, alespoň to tak nějak je podáváno. Ale písemný neformální projev je také naprosto ok.

např když v cambridgské zkoušce máte za úkol napsat ‘informal letter’, neznamená to, že tam naházíte AIN'T a GONNA. Spisovnou angličtinu, jen ne formální, tedy ne business letter nebo nějaký akademický elaborát. HAVE GOT je tam NAPROSTO v pořádku.

Jak říkám, není ‘neformální’ jako ‘neformální’.

A jinak se tedy po “depend” jedná o předmětnou větu? Čili mohlo by být:

It depends if / (on) whether I feel better. ?

Ano, je to předmětná věta.

Co se toho IF týče, v neformální IF, ve formální (UP)ON WHETHER

Můžete porovnávat s češtinou. Hovorová čeština je také spisovná, slova jako táta (ne otec), brácha (ne bratr), mikrovlnka atp. nejsou nespisovná, ale hovorová.
Na druhé straně jsou pak dialekty a sociolekty (slang, argot, profesní mluva) a obecná čeština (můžu dyštak votevřít to vokno?), další příklady si každý doplní sám.