Frázová slovesa

Dobrý den, existuje někde prosím seznam 100% a 50% frázových sloves? Odkazů na frázová slovesa nacházím hojně, ale ne už v tomto členění Díky, Honza

No, seznamy prostě asi těžko najdete, protože to je jako dělat seznamy počitatelných a nepočitatelných podstatných jmen. Jsou jich tisíce. Příklady určitě najdete, seznamy těžko.

V klasických gramatikách, pokud to vůbec rozdělují, tomu říkají PHRASAL VERBS a PREPOSITIONAL VERBS. Ale většinou to nedělí…

Tohle je opravdu celkem jednoduché, žádnou vědu bych v tom nehledal. Když jsme se tohle začali učit ve škole překvapilo mě jak z toho všichni dělají něco těžkého, stačí si prostě přečíst větu a z kontextu věty vždy nějak pochopíte co sloveso znamená. A třeba slovesa jako “pick up” nebo “get up” apod. používá většina lidí úplně běžně a ani si neuvědomuje že to jsou nějaká frázová slovesa. Problém nastává jen když po vás někde ve škole chtějí umět slovesa co se prakticky v dnešní době již vůbec nepoužívají jako třeba oblíbené “go back on a promise” se v realitě používá jen málo kdy. Jako většinu věcí bych se tyto slovesa rozhodně neučil nazpaměť, časem jak jazyk používáte se přirozeně tyto slovesa naučíte, a budete i vědět jak je použít což se z učení nazpaměť nenaučíte

Uplynulo 6 let, jak jsem si všiml, ale snad ještě není pozdě, abych reagoval.

Frázové sloveso představuje komplex složený ze 2 nebo i více slov, která sama o sobě už něco znamenají. A teď najednou ten komplex jako takový má nějaký další význam. Tím se částečně popírá už naučená znalost. To znamená, že žáci nejen, že musejí sledovat případný výskyt takového komplexu, ale ještě se vlastně částečně přeučit už jednou naučené na něco jiného.

Navíc, aby to nebylo tak jednoduché, frázové sloveso má vliv na výslovnost a na melodii celé věty.

Pokaždé, když se žáci něco naučí, a po nějaké době (měsíce, roky, …) se jednou naučené mají přeučovat na něco jiného, protože to je vlastně jinak – napoprvé jim škola, učebnice, a učitelé lhali – tak to těm žákům DOST SILNĚ VADÍ (mírně řečeno). Protože 1. je mimořádně těžké se takhle něco přeučovat, 2. ničí se tím vztah žáků ke škole, učebnicím a učitelům, protože žákům už jednou lhali, nedá se jim tedy věřit. Žáci to právem vnímají jako sabotáž svého úsilí naučit se cizí jazyk.

Co se týče toho druhého problému, který zmiňujete, tak v tom máte pravdu. Jestliže škola učí něco, co se téměř nepoužívá (místo toho, aby učila něco, co se používá – prostě má „svoji angličtinu“ odlišnou od té skutečné), tak to je jednoznačně špatně. Ale to je chyba školy, případně učebnic, případně učitelů. Jde o věcnou nesprávnost obsahu výuky, což může být projevem neprofesionali­ty školy.

K tomu poslednímu bodu: že byste se neučil většinu věcí nazpaměť. Otázka je, když se nebudete učit ty věci nazpaměť, jestli se vůbec něco naučíte. Ale to ponechávám otevřené.