Hovorová angličtina: Citoslovce

Hovorová angličtina 6: Citoslovce v angličtině

Většině slovních druhů jsme již věnovali nejrůznější články. O citoslovcích (interjection/ˌɪntə'dʒe­kʃn//ˌintə'džek­šn//ˌɪnt̬ər'dʒekʃn//ˌin­tər'džekšn/) zatím však padla zmínka jen zřídka. V dnešním článku to napravíme a uvedeme si přehled nejčastějších anglických citoslovcí s výslovností a samozřejmě významem. Citoslovce spadají převážně do hovorové angličtiny, proto jsem tuto látku zařadil jako šestý díl seriálu o hovorové angličtině a slangu.

Souhlas

Souhlas vyjadřujeme slovem yes, ale také citoslovcem yeah/'jeə//jeə­//'jeə//jeə/.

Look at her. Isn't she hot? – Yeah, she sure is. ^*1 

Krátké hovorové souhlasné odseknutí je yep/'jep//jep­//'jep//jep/, to se ale považuje za nezdvořilé, proto ho používejte jen při rozhovoru s přáteli apod.

Did you do what I asked you to do? – Yep. ^*2 

Místo slov nám někdy postačí vydat zvuk uh-huh/ˌʌ'hʌ//ˌa­'ha//ˌʌ'hʌ//ˌa'ha/ nebo /ˌə'hə//ˌə'hə/ , který podobně používáme i v češtině.

Do you think you can make it today? – Uh-huh, that shouldn't be a problem. ^*3 

Samotné huh/‘hʌ//ha//­'hʌ//ha/ používáme často jako 'tázací dovětek’ (podobně jako např. isn't it, don't you apod.), kterým si chceme trošku vynutit souhlas toho druhého člověka:

The music was great, huh? ^*4
Now you regret it, huh? ^*5 

Lze ho použít i tehdy, když jsme někomu nerozuměli a chceme, aby nám zopakoval, co říkal.

A: This party sucks. ^*6
B: Huh? ^*7
A: I said that the party sucks! ^*8

Zmínit můžeme i slovíčko duh/'dʌ//da//­'dʌ//da/, které uslyšíme především v americké angličtině. Mnozí toto citoslovce znáte z filmů a seriálů. Mladí ho používají, když chtějí říct, že něco tak skutečně je, ale že to přece je jasné. Trochu tím naznačují, že ten druhý je hlupák.

Did you know he's gay? – Duh! ^*9
Don't let your dad find out about the weed. – Duh! ^*10 

Nesouhlas

Kromě známého no můžeme použít hovorovější nah/'nɑ://ná/­/'nɑ://ná/.

Let's go to that new pizza place. – Nah, I don't like pizza. ^*11 

V odstavci výše jsme si zmiňovali yep/'jep//jep­//'jep//jep/ (jo), opakem je nope/'nəʊp//nou­p//'noʊp//nou­p/. Opět jde o jakési odseknutí a použité na nepravém místě může znít i velmi nezdvořile.

Anything to drink? – Nope. ^*12 

Výše jsme si také zmínili souhlasný zvuk uh-huh/ˌʌ'hʌ//ˌa­'ha//ˌʌ'hʌ//ˌa'ha/, nesouhlasit můžeme podobným zvukem uh-uh/ˌʌ'ʌ//ˌa'a­//ˌʌ'ʌ//ˌa'a/ nebo/ˌə'ə//ˌə'ə/ .

Need help? – Uh-uh, I can do it. ^*13 

Váhání

Když váháme, opět si můžeme pomoci několika různými citoslovci, jež jsou spíše písemnou podobou zvuku, který člověk při váhání používá. Jsou to především:

• um/'ʌm//am//'­ʌm//am/
• er/'ɜ://ә́//'­ɜ:r//ә́r/
• uh/'ʌ//a//'ʌ/­/a/ nebo /ə//ə/ či /ɜ://ә́/

Místo těchto zvuků se také lidé naučili používat další slovní výplně jako např. well či you know, kinda (kind of), sorta (sort of), like apod. Přílišné používání těchto zbytečných slov je vždy na škodu, do formální řeči se nehodí vůbec. Slovním výplním se ale budeme věnovat jindy.

Pochopení

Když nám něco dojde, něco pochopíme, použijeme ah/'ɑ://á//'ɑ­://á/ nebo aha/ɑ:'hɑ://á­'há//ɑ:'hɑ://á'há/.

Ah, it was him who kept sending her those flowers. ^*14
Aha! I see now! ^*15 

Běžné české ‘aha’ můžeme vyjádřit i spojením I see (chápu, rozumím).

Překvapení, šok

Když nás něco překvapí, použijeme jednoduše oh/'əʊ//ou//'oʊ//ou­/.

Oh, it's you. ^*16
He won the lottery. – Oh, really? ^*17 

Často používané je v těchto situacích také citoslovce hey/'heɪ//hej/­/'heɪ//hej/.

Hey, what a surprise! ^*18
Hey, you're back! ^*19 

Pokud chceme vyjádřit nadšení či velmi silné překvapení, jistě znáte zvolání wow/'waʊ//wau­//'waʊ//wau/.

Wow! Look at that car! ^*20
So, what do you think? – Well, wow! ^*21 

Pokud se jedná o překvapení spíše negativní, používají se citoslovce gosh/'gɒʃ//go­š//'gɑ:ʃ//gáš/, gee/'dʒi://dží­//'dʒi://dží/ či yikes/'jaɪks//­jajks//'jaɪks//­jajks/.

Gee, why did it happen to me? ^*22
Gee, I'm sorry about that. ^*23
Gosh, did she really go out with that idiot? ^*24
Yikes, it's late! ^*25 

Pokud nás něco nemile překvapí, existuje množství nejrůznějších nadávek či slovních výlevů, jako např. darn, damn, crap apod. Překládat je můžeme množstvím českých výrazů, od mírnějšího ‘sakra’ až po různé vulgarismy.

Hodit se může i zvolání phew/'fju://f­jú//'fju://fjú/. Používáme ho, když chceme vyjádřit, že jsme rádi, že je něco už u konce nebo že se to nestalo.

Phew, that was close! ^*26
Phew, that was a helluva long movie! ^*27 

Radost

Udělá-li nám něco radost, můžeme zvolat například yay/'jeɪ//jej/­/'jeɪ//jej/.

We're going to London again next month. Yay! ^*28
Pete's coming to the party too. – Yay! ^*29 

Podobný význam mají např. hooray/hʊ'reɪ//hu­'rej//hə'reɪ//hə'rej/ či yippee/'jɪpi://ji­pí//'jɪpi://ji­pí/.

Bolest

Zařvat bolestí můžete v angličtině podobně jako v češtině – ow/'aʊ//au//'aʊ//au­/.

Ow, that hurts! ^*30 

Znát možná budete i pěkné ouch/'aʊtʃ//au­č//'aʊtʃ//auč/, význam je podobný, i když toto citoslovce byste asi nepoužili u déle trvajících bolestí, spíše když vás něco najednou zabolí, někdo vás dloubne, píchne, praští apod.

Ouch! What did you pinch me for? ^*31 

Něco se omylem stalo

Pěkná citoslovce jsou oops/'ʊps//up­s//'ʊps//ups/ a woops/'wʊps//wup­s//'wʊps//wup­s/ či whoops/'wʊps//wup­s//'wʊps//wup­s/. Použijeme je, když se nám něco omylem přihodí, např. něco rozbije, spadne na zem apod.

Oops, sorry. I spilled some coffee. ^*32 

S tímto souvisí citoslovce uh-oh/'ʌˌəʊ//'aˌ­ou//'ʌˌoʊ//'aˌ­ou/, které použijeme, když si uvědomíme, že máme problém.

Uh-oh! I think my boss saw me. I'm in trouble! ^*33 

Ticho!

Pokud chceme, aby někdo ztichl, použijeme podobný zvuk jako v češtině, tedy sh/'ʃ//š//'ʃ/­/š/ nebo shh/'ʃ://š://­'ʃ://š:/. Čím více H bude slovíčko mít, tím delší zvuk š bude.

Shh! The baby is sleeping. ^*34 

Podobné je citoslovce shush/'ʃʊʃ//š­uš//'ʃʊʃ//šuš/ nebo hush/'hʌʃ//ha­š//'hʌʃ//haš/.

Shush! I'm trying to study. ^*35 

Pozn.: Hláska Š figuruje ještě v jednom citoslovci – shoo/‘ʃu://šú//­'ʃu://šú/. To ale nepoužíváme k tomu, abychom někoho utišili, ale abychom někoho nebo něco odehnali pryč. Přeložit ho můžeme třeba jako 'kšá’.

Vyjádření odporu

České ‘fuj’ či ‘ble’ můžeme vyjádřit těmito citoslovci:

• ew/'i:ju://íjú//'i:ju://­íjú/
• yuck/'jʌk//jak/­/'jʌk//jak/ (psáno také yuk)
• ugh/'ɜ:x//ә́x/­/'ɜ:x//ә́x/ (psáno také urgh)
• blecch/'blex//bl­ex//'blex//blex/

Pozn.: U posledního se objevuje fonetický znak, který v angličtině moc neuvidíte, vyslovuje se jako české CH nebo ještě lépe jako takové ošklivé chrčivé chrochtavé CH.

He swallowed a worm? Ew! ^*36
Yuck, the soup tastes terrible! ^*37
Look at them kissing. Ugh! ^*38 

Mluvíme-li o jídle, často se používá právě Yuck, the soup tastes terrible! ^*39 (od toho je dokonce přídavné jméno yucky/'jʌki//ja­ki//'jʌki//ja­ki/). Opakem těchto slůvek je citoslovce yum/'jʌm//jam­//'jʌm//jam/ a od toho vytvořené přídavné jméno yummy/'jami//ja­mi//'jami//ja­mi/. Slovíčka yuck a yum používají hlavně děti.

Negativní postoj

Nyní se podíváme na to, jaká citoslovce lze použít, máme-li k něčemu negativní postoj. Je to např. tut-tut/'tsts//ts-ts//'tsts//ts-ts/ (někdy psáno jako tsk-tsk). Jde slovní vyjádření zvuku, kdy jakoby řekneme c-c nebo anglické t-t, ale místo toho aby vzduch mezi jazykem a patrem vycházel ven, sajeme vzduch dovnitř. Podobně odmítavý postoj vyjadřujeme i česky.

Tut-tut, wrong answer. Again. ^*40 

To, že jsme na pochybách, že se nám něco nezdá, můžeme vyjádřit citoslovcem hmm/'hm://hm:­//'hm://hm:/. Toto citoslovce nevyjadřuje souhlas.

The Mets are going to win. – Hmm, I don't think so. ^*41
I got this email that says I won something. – Hmm. Let me see. ^*42 

Pro vyjádření toho, že s něčím nesouhlasíme, něco neschvalujeme či něčemu nevěříme, lze použít zvuk, který se přepisuje jak humph/'hʌmf//ham­f//'hʌmf//ham­f/, i když možná spíše zní jako takové odfrknutí.

He said it was just a coincidence. – Humph! Coincidence my ass! ^*43 

Možná znáte i citoslovce boo/'bu://bú//­'bu://bú/, které se dnes dokonce používá jako sloveso. Používají ho lidé, když chtějí vyjádřit, že se jim něco nelíbilo. Často bývá slyšet na sportovním utkání, na politickém mítingu apod.

Boo! Get off the stage you moron! ^*44 

Pozn.: Citoslovce boo/'bu://bú//­'bu://bú/ se také používá ke strašení, jako takové to české “baf”.

Upoutání pozornosti

Chceme-li upoutat na sebe pozornost a uvést tak něco, co chceme říct, můžeme použít dobře známé hey/'heɪ//hej/­/'heɪ//hej/ nebo v americké angličtině poměrně časté yo/'jəʊ//jou//'joʊ//jou­/.

Yo, let's hit the beach. ^*45
Hey everyone, this is my sis. ^*46 

Počkej!

Citoslovce whoa/‘wəʊ//wou­//'woʊ//wou/ používáme ve významu 'počkej’ či ‘brzdi’. Původně se používalo spíše pro koně, dnes je běžné i v obyčejné řeči.

Whoa, whoa, what have you just said? ^*47 

Závěrem

Ve výčtu citoslovcí by určitě šlo pokračovat dále. Věříme ale, že se nám podařilo pokrýt ta nejčastější, se kterými se člověk v běžně používané angličtině setká nejvíce. (Zcela jsme vynechali např. zvířecí zvuky, i když ty také tvoří velkou skupinu citoslovcí.)

Zvláštní pozornost prosím věnujte jejich psané podobě. Pokud totiž slyšíte daný zvuk v mluveném projevu, většinou podle toho, jak zní, poznáte, co se jím člověk snaží vyjádřit. Se slovními podobami se často setkáte např. v přímé řeči v knihách apod. Mohlo by potom být pro studenta těžké přiřadit si správně slovíčko ke zvuku.