Sloveso ‘být’: Kladné a záporné oznamovací věty

Kladné oznamovací věty

Sloveso být má v přítomném čase v jednotném čísle tři tvary:

JEDNOTNÉ ČÍSLO:
1. osoba	I am/ˌaɪ'æm//­ˌaj'æm//ˌaɪ'æm//ˌaj'æm/	já jsem
2. osoba	you are/ˌju:'ɑ://­ˌjú'á//ˌju:'ɑ:r//ˌjú'ár/	ty jsi
3. osoba	he is/ˌhi:'ɪz//ˌ­hí'iz//ˌhi:'ɪz//ˌhí'iz/	on je
	she is/ˌʃi:'ɪz//ˌ­ší'iz//ˌʃi:'ɪz//ˌší'iz/	ona je
	it is/ˌɪt'ɪz//ˌi­t'iz//ˌɪt̬'ɪz//ˌit'iz/	ono (to) je
MNOŽNÉ ČÍSLO:
1. osoba	we are/ˌwi:'ɑ://­ˌwí'á//ˌwi:'ɑ:r//ˌwí'ár/	my jsme
2. osoba	you are/ˌju:'ɑ://­ˌjú'á//ˌju:'ɑ:r//ˌjú'ár/	vy jste
3. osoba	they are/ˌðeɪ'ɑ://­ˌðej'á//ˌðeɪ'ɑ:r//ˌðej'á­r/	oni / ony jsou

V češtině často vypouštíme podmět věty (např. Jsem učitel.), ale v angličtině musí podmět vždy být vyjádřený.

I am a teacher. ^*1
You are a student. ^*2
Nicholas Cage is an actor. ^*3
Avril Lavigne is from Canada. ^*4
It is a good film. ^*5
We are from the Czech Republic. ^*6
You are good students. ^*7
My parents are at work. ^*8  

Stažené tvary

Sloveso být, protože obvykle plní pouze gramatickou funkci a nenese žádný význam, se často zkracuje.

osoba	plný tvar	stažený tvar
1. osoba	I am/ˌaɪ'æm//­ˌaj'æm//ˌaɪ'æm//ˌaj'æm/	I'm/'aɪm//ajm//'aɪm//aj­m/
2. osoba	you are/ˌju:'ɑ://­ˌjú'á//ˌju:'ɑ:r//ˌjú'ár/	you're/'jɔ://jó­//'jɔ:r//jór/
3. osoba	he is/ˌhi:'ɪz//ˌ­hí'iz//ˌhi:'ɪz//ˌhí'iz/	he's/'hi:z//h­íz//'hi:z//híz/
	she is/ˌʃi:'ɪz//ˌ­ší'iz//ˌʃi:'ɪz//ˌší'iz/	she's/'ʃi:z//­šíz//'ʃi:z//šíz/
	it is/ˌɪt'ɪz//ˌi­t'iz//ˌɪt̬'ɪz//ˌit'iz/	it's/'ɪts//it­s//'ɪts//its/
1. osoba mn.	we are/ˌwi:'ɑ://­ˌwí'á//ˌwi:'ɑ:r//ˌwí'ár/	we're/'wɪə//w­iə//'wɪr//wir/
2. osoba mn.	you are/ˌju:'ɑ://­ˌjú'á//ˌju:'ɑ:r//ˌjú'ár/	you're/'jɔ://jó­//'jɔ:r//jór/
3. osoba mn.	they are/ˌðeɪ'ɑ://­ˌðej'á//ˌðeɪ'ɑ:r//ˌðej'á­r/	they're/'ðeə//ð­eə//'ðer//ðer/

Ve výslovnosti se osobní zájmeno a sloveso být spojí do jedné slabiky.

I'm happy. ^*9
You're next. ^*10
He's at home. ^*11
She's pretty. ^*12
It's easy. ^*13
John's a doctor. ^*14
We're here! ^*15
You're the Smiths, right? ^*16
They're at work. ^*17  

Používání stažených tvarů je obzvláště v mluvené a neformální psané angličtině velmi důležité. Nesnažte se jim vyhýbat. Rodilí mluvčí je používají a pokud byste na to nebyli zvyklí, mohlo by se stát, že jim nebudete rozumět.

Zápory

Zápor slovesa být tvoříme pomocí záporné částice not/'nɒt//not­//'nɑ:t//nát/, kterou umístíme za sloveso: I am not ^*18, you are not ^*19, he is not ^*20 atd.

I zde ale používáme spíše stažené tvary. V první osobě se přidá NOT klasicky ke staženému tvaru I'm:

I am not a teacher. = I'm not a teacher. ^*21
I am not your mother. = I'm not your mother. ^*22
I am not stupid. = I'm not stupid. ^*23  

Ve druhé a třetí osobě je zvykem zkracovat záporku not pomocí n't:

You are not an actor. = You aren't an actor. ^*24
He is not my friend. = He isn't my friend. ^*25
She is not old. = She isn't old. ^*26
It is not good. = It isn't good. ^*27
We are not British. = We aren't British. ^*28
You are not bad students. = You aren't bad students. ^*29
They are not teachers. = They aren't teachers. ^*30  

I zde je ale možnost použít první způsob zkracování:

you aren't = you're not
he isn't = he's not
she isn't = she's not
it isn't = it's not
we aren't = we're not
they aren't = they're not