Časté gramatické chyby: Podstatná a přídavná jména

Ve další části tohoto seriálu se podíváme na chyby spojené s používáním podstatných a přídavných jmen.

Where are my money?

Tato chyba vychází z toho, že některá podstatná jména, která jsou v češtině v množném čísle, jsou v angličtině nepočitatelná a tedy vždy v jednotném čísle. Peníze jsou toho typickým příkladem.

Where is my money?

Dalším záludným slůvkem je slovo například dveře, které se chová jako jakékoliv jiné běžné podstatné jméno, tedy jedny dveře jsou one door, dvoje dveře two doors apod.

Pozn.: Více v článku Záludné jednotné x množné číslo.

He's got short hairs.

Vlasy jsou v angličtině nepočitatelné podstatné jméno. Množné číslo hairs se používá pro jednotlivé vlasy (např. na stole ležely dva vlasy) nebo ve významu ‘chlupy’.

He's got short hair.

Pozn.: Více v článku Počitatelná a nepočitatelná podstatná jména.

He gave me two informations.

I tato klasická chyba pramení z neznalosti počitatelnosti a nepočitatelnosti podstatných jmen. Na rozdíl od češtiny se v angličtině informace počítat nedají, stejně tak, jako rady či zprávy:

He gave me some information, some advice, some news.

Pokud bychom přeci jenom chtěli informace, rady, či zprávy počítat, používáme vazbu a bit of / a piece of:

He gave me two pieces of information.
I'll give you two bits of advice.

There is a lot of people.

Zde jde o to, že podstatné jméno je v této větě slovo people, nikoliv slovo lot. Takže i když je zde a lot (spousta), použijeme plurál:

There are a lot of people.

I have much time.

Ve škole se studenti často naučí, že hodně času je much time, hodně lidí je many people. To je sice pravda, ale much a many se používá převážně v záporných větách, v otázkách a některých spojeních. V klasické oznamovací větě much nepoužíváme vůbec a many spíše ve formálnějším stylu. Je proto nutné použít např. a lot of:

I have a lot of time.

There is some man sitting in front of some house.

Slovo some se ve významu ‘nějaký’ dá použít pouze u nepočitatelných podstatných jmen (some time, some money, some water) a u podstatných jmen v množném čísle (some people, some houses). U počitatelných podstatných jmen (jako je man, house apod.) se běžně používá pouze neurčitý člen:

There is a man sitting in front of a house.

She looks beautifully.

Vypadá jak? – Krásně. V češtině je to příslovce, v angličtině se ale za look, sound, feel, taste atd. používá přídavné jméno:

She looks beautiful.
It sounds nice.
The apple tasted so good.

I don't like history. It's bored.

Tato věta by znamenala, že se dějepis nudí. Naopak studenti často říkají ‘I was boring at the weekend’ – to pro změnu znamená, že byli o víkendu nudní.

Přídavné jméno s koncovkou -ed znamená, že se tak podmět cítí (nudím se – bored, jsem v šoku – shocked, jsem unavený – tired), s koncovkou -ing znamená, že ten pocit vyvolává (nudný – boring, šokující – shocking, únavný – tiring):

I don't like history. It's boring.
I was bored at the weekend.

Pozn.: Více v článku Pleteme si: Bored or Boring?.

My the best friend is Susan.

Tato chyba je způsobena tím, že někteří učitelé tvrdí, že přídavná jména se stupňují takto: good – better – the best, big – bigger – the biggest, interesting – more interesting – the most interesting.

U superlativu tedy prý má být určitý člen. Důsledkem je, že ho potom studenti používají i v takovýchto případech. Určitý člen se u superlativu řídí úplně stejnými pravidly, jako jakékoliv jiné používání členu. Tedy nikdy nemůžete použít zároveň člen a přivlastňovací zájmeno:

My best friend is Susan.
She's the best friend I have.

Navíc, nikde není psáno, že před superlativem člen být musí, ani že před ním nemůže být neurčitý člen. Více v pokročilejším článku Superlativ bez určitého členu.

The waiting room was full of ill people.

Některá přídavná jména lze použít pouze za slovesem, nikoliv před podstatným jménem. Jedním z nich je tedy např. ill (ve významu ‘nemocný’).

Nemůžeme tedy říci např. ill people, an ill man, an ill patient. Buď musíme použít jiné přídavné jméno, které před podstatným stát může (v tomto případě např. sick), nebo větu formulovat jinak:

The waiting room was full of sick people.
nebo
The waiting room was full of people who were ill.

Další podobná přídavná jména jsou asleep, awake, afraid, alive, alone, glad, near, ready, sorry atd.

There were less people than we had expected.

Slovo less se používá pouze před podstatnými jmény nepočitatelnými. Zde by muselo být fewer:

There were fewer people than we had expected.