Budoucí čas

V angličtině vlastně neexistuje něco jako 'budoucí čas', je jen několik způsobů vyjádření budoucnosti. Dnes se podíváme na dva nejčastější, tedy budoucí čas tvořený pomocí slovesa WILL a spojení BE GOING TO.

Budoucnost s WILL

Nejčastějším způsobem vyjádření budoucnosti je vazba s pomocným slovesem WILL. Toto sloveso má pro všechny osoby stejný tvar a následuje za ním vždy základní tvar významového slovesa.

I will go - půjdu
you will go - půjdeš
he/she/it will go - půjde
we will go - půjdeme
you will go - půjdete
they will go - půjdou

Pomocné sloveso WILL obvykle v mluvené angličtině zkracujeme na 'LL - ve výslovnosti zůstává pouze / L /.

I'll go /  aɪl gəʊ / nebo jen /  al gəʊ /

you'll go /  ju:l gəʊ /

he/she/it will go/  hi:l gəʊ -  ʃi:l gəʊ -  ɪtl gəʊ/

atd.

V otázkách dochází k inverzi, tedy přesunutí pomocného slovesa před podmět:

What will he do?
Will you help me?

Zápor se tvoří přidáním částice NOT za pomocné WILL (I will not help you, they will not come) ale většinou se používá stažený tvar WILL + NOT:
WON'T /  wəʊnt /

I won't be here tomorrow.
She won't like it.

POZOR: Častou chybou bývá, že studenti špatně vytváří budoucí čas slovesa BÝT, kde za WILL zapomenou přidat základná tvar slovesa, tedy BE. Řeknou si totiž: budu brečet - I will cry, budu sedět - I will sit, budu dělat - I will do... a z toho vyvodí závěr, že samotné budu = I will. To je ovšem špatně, protože WILL je jen pomocné sloveso, musí za ním následovat ještě významové sloveso. Budoucí čas slovesa 'sedět' je tedy WILL SIT (/budu sedět), budoucí čas slovesa 'být' je WILL BE (budu).

I will at home. I will be at home.

WILL a SHALL

V mnoha starších učebnicích naleznete informaci o tom, že v první osobě jednotného i množného čísla se místo WILL používá jiné pomocné sloveso, a to sloveso SHALL. To je sice možné, ale běžné to v dnešní době není, za normálních okolností se skutečně ve všech osobách používá pomocné sloveso WILL. Sloveso SHALL se dnes většinou používá pro jiné účely (např. zdvořilou nabídku či návrh: Shall I bring you something to eat? - Mám vám přinést něco k jídlu?). Tomu se ale budeme věnovat v některém z dalších článků týkajících se této problematiky.

Budoucnost s GOING TO

Druhým způsobem, jakým se budoucnost běžně vyjadřuje je pomocí vazby BE GOING TO + infinitiv. Jde vlastně o přítomný průběhový čas slovesa GO, za kterým následuje infinitiv významového slovesa:

I'm going to be there.
They're going to miss the bus.

Také otázka a zápor se tvoří tak, jak jsme u přítomného průběhového času zvyklí:

Where are you going to live?
Are you going to eat this?
You're not going to believe this! (nebo You aren't going to believe this.)

Pokud si nejste jisti tvořením přítomného průběhového času, přečtěte si tento článek: Přítomný průběhový čas.

GONNA

V hovorové angličtině se běžně místo GOING TO používá zkomolenina GONNA: I'm gonna be there.
They're gonna miss the bus.
Where are you gonna live?
Are you gonna eat this?
You're not gonna believe this!

Tento tvar je však silně NEFORMÁLNÍ a neměl by se objevit ve formálních dopisech, školních esejích apod. Více o podobných zkomoleninách naleznete zde: Hovorová angličtina: Gonna, wanna, gotta.

GOING TO GO, GOING TO COME

Angličtina má často tendenci vyhýbat se spojením BE GOING TO GO a BE GOING TO COME. Místo nich se používá pouze přítomný průběhový čas sloves COME a GO:

I'm going shopping = I'm going to go shopping.
He's coming tomorrow = He's going to come tomorrow.

Je ale nepřesné říci, že tvary GOING TO GO a GOING TO COME jsou nesprávné či dokonce neexistují, jak někteří učitelé tvrdí.

Použití

Právě jsme si ukázali dva nejdůležitější způsoby vyjadřování budoucnosti v angličtině. Jaký je ale mezi nimi rozdíl?

Použití WILL

Budoucnost s WILL používáme především v těchto případech:

1) Právě se rozhodujeme

Pokud se jedná o to, že mluvčí se rozhoduje pro něco v okamžik mluvení, používáme WILL:

Which one do you want? - I'll take the blue one. Mluvčí se právě rozhodl pro ten modrý (např. svetr).
Can you lend me some money? - Okay, I'll lend you 20 dollars.

2) Co si myslím o budoucnosti

WILL používáme u takové předpovědi budoucnosti, která není založená na žádných již patrných skutečnostech, člověk prostě říká svůj názor, co si myslí.

I think he'll be late again. Často chodí pozdě, tak pouze předpokládám, že dnes se to stane znovu. Ještě k tomu ale nemám viditelné důkazy (ještě je dost času).
In 2100, cars will fly. opět pouhá předpověď budoucnosti

Často v takových větách bývá I THINK, MAYBE, PROBABLY, PERHAPS, apod. (tato slova vyjadřují, že je to věc, která není jistá).

3) Sliby, objednání, prosby, varování, výhrůžky

WILL se dále používá v těch případech, kdy člověk pouze něco neoznamuje, ale zároveň provádí nějaký úkon, jako např. slibuje, varuje, vyhrožuje, objednává si, prosí apod.

I'll have a beer. - objednávka
You'll get hurt, be careful! - varování
I'll kill you if you touch her again. - výhrůžka
I'll help you with the homework. - slib
I'll help you if you want. - nabídka
Will you do that for me? - prosba

Použití BE GOING TO

Vazbu BE GOING TO používáme především v těchto případech:

1) Oznamujeme své plány

Pokud se nejedná o rozhodování v daný moment, ale spíše o oznámení rozhodnutí, které už člověk udělal, použijeme BE GOING TO:

I'm going to visit Jack next week. - mám to v plánu
She's going to open her own e-shop. - má to v plánu

Jedná se o nějaký již existující záměr. Do češtiny tyto věty můžeme přeložit např. pomocí slovesa HODLÁM...

2) Předvídáme, že se něco stane, na základě patrných důkazů

Někdy je možné odhadnout, že se něco stane, podle viditelných důkazů. Vlastně vidíme, že se k něčemu schyluje, že už se to blíží. V takových případech také používáme BE GOING TO:

Look! It's going to rain! - vidím např. mraky, schyluje se k dešti, je to vidět
Oh, he's going to be late again! - např. vidím, že už je pozdě teď, nebo že už je tolik a tolik hodin, a on teprve vstává - z toho usuzuji, že to nestihne.

Tento případ použití BE GOING TO v některých učebnicích nazývají pojmem 'blízká budoucnost'.

Závěrem

Pokud tyto dva 'časy' zaměníte, mohlo by se stát, že věta bude znít nesprávně, divně, nebo bude mít trochu jiný význam. Přes všechna pravidla ale stále v mnoha případech zůstává linie mezi oběma způsoby vyjádření budoucnosti velmi tenká a v mnoha případech si lze vybrat libovolnou strukturu, aniž by byl jakkoliv pozměněn význam věty. Cvičení, která na toto téma naleznete v učebnicích a možná i na našich stránkách nejsou vždy stoprocentní. I rodilý mluvčí by mohl u některých vět váhat, zda v testu vybrat GOING TO nebo WILL. Výše uvedená pravidla vám však pomohou používat budoucí časy ve valné většině případů správně.

Existují další způsoby vyjádření budoucnosti, jako např. pouhý přítomný průběhový či přítomný prostý čas. O těch však bude řeč později. Na úrovni ELEMENTARY stačí, když budete umět tvořit a používat ty dva způsoby, kterým se věnoval tento článek.

Tuto gramatiku si nyní můžete procvičit zde:
Cvičení: WILL x GOING TO